Za šípky obvykle vyrážíme do přírody, kde rostou volně na slunných a suchých mezích. Pěstování šípkové růže na zahradě je sice ojedinělé, nicméně když jí dovolíte na pozemku setrvat, odmění se vám na jaře krásnými vonnými květy a na podzim chutnými a zdravými plody. Kromě pravidelného zastřihávání se o šípkový keř nemusíte nijak zvlášť starat. Ke zdárnému růstu potřebuje jen dostatek slunce. Jinak je nenáročný a odolnější vůči chorobám než jeho šlechtěné kultivary. Přesto mu můžete dopřát obdobnou péči, jakou zahrnujete růže. A samozřejmě ho musíte mít pod kontrolou.

Co ze šípků dělá "superpotravinu", je vysoký obsah vitamínu C. Toho v šípkách najdeme desetkrát víc než v pomerančích. Šípky dále obsahují vitamín A a lykopen, který známe z rajčat jako účinný antioxidant. Nechybí ani minerály, vitamín K, pektiny a kyselina citrónová.

Zdroj: Shutterstock.com

Zpracování čerstvých zralých šípků je poněkud náročné, protože se nejprve musíme zbavit semínek a nepříjemných dráždivých chloupků. Očištění šípků po jednom zabere dost času, při vaření marmelády se to však dá "ošidit" tím, že šípky povaříte vcelku a změklé je pak propasírujete přes velmi jemné sítko. Marmeládu můžete použít nejen na pečivo a lívance, ale také k přípravě výborné šípkové omáčky ke zvěřině.

Ze sušených šípků připravíme lahodný čaj, který skvěle podpoří naši imunitu v sychravých podzimních dnech. Působí močopudně a pomáhá při chřipkách a nachlazeních. Pokud jste odbyli čištění šípků, přeceďte odvar přes pláténko nebo husté sítko, aby se do čaje nedostaly chloupky. Více vitamínu C zachováte, když šípky nebudete přímo vařit, ale rozdrtíte je a přes noc je necháte namočené ve vodě. Druhý den celý nálev zahřejete těsně pod bod varu a přecedíte. K přípravě čaje se používají asi dvě hrsti sušených plodů na litr vody.