Botanicky ovšem tato rostlina nemá nic společného ani s melouny, ani s okurkami. Pochází z teplých oblastí Peru a Kolumbie a v našem podnebním pásu se pěstuje výhradně v nádobách. Pokud byste ji vysadili do volné půdy, rozrostla by se do stran a květy by nasadila později, takže by nestačily dozrát před příchodem mrazíků.

Pepinu postačí květináč o průměru 30 cm, který umístíme na teplé a slunné místo. Protože jde o rostlinu velmi náchylnou k nachlazení, na balkon či terasu ji vyneseme až po Zmrzlých mužích. Pepino můžete pěstovat i ve skleníku, pokud je dobře větraný. Pravidelně zaléváme a můžeme přihnojovat, s výživou to však nepřeháníme; v případě přehnojení by rostlina sice bujně rostla, ale květy by opadaly ještě před opylením.

Pepino gold

Plody pepina dozrávají obvykle koncem srpna. Zelená slupka žloutne a objeví se na ní tmavozelené až fialové pruhy. Před konzumací pepino jen oloupeme a s dužninou můžeme naložit podobně jako s jiným sladkým ovocem - dá se jíst jen tak, nebo ji lze nakrájet do ovoceného salátu či zmrzlinového poháru. Gurmáni si ji zakápnou svým oblíbeným alkoholem nebo posypou skořicovým cukrem.

Jestliže plody nedozrají před příchodem chladných dnů, květináč přeneseme do bytu a necháme je dozrát doma v teple u okna. Přes zimu pak pepino potřebuje klid. Rostlinu ostříháme, uložíme do chladnější místnosti a omezíme zálivku. V novém roce ji pak množíme řízkováním. Matečnice zůstane zachována a může se nadále rozrůstat, zkušenosti pěstitelů ale ukazují, že už neplodí tak bohatě jako rostliny získané z řízků.