Smrk pichlavý (Picea pungens) pochází ze západní části Severní Ameriky, kde divoce roste ve Skalnatých horách od Kolorada po Nové Mexiko. Vyskytuje se zejména ve výškách od 2000 do 3300 m n. m., hlavně na březích horských řek, ale též na bažinatých místech. Z toho vyplývá, že mu vyhovuje větší půdní vlhkost, i když se umí vypořádat i se sušším prostředím. Jeho schopnost přizpůsobit se různým podmínkám je obdivuhodná, navíc také dobře snáší znečištěné ovzduší. Jediné, co opravdu potřebuje k růstu, je kyselejší půda bez příměsi vápna.

Pro smrk pichlavý je typický elegantní kuželovitý tvar se vzpřímenou špičkou a pravidelný, hustý klad větví. Na zahradách vyniká jako solitér, většinou se vysazuje na otevřené stanoviště, kam jde dostatek slunce. Pěstitelé ovšem musejí počítat s tím, že smrk pichlavý po nějakém čase převýší dům a může mu stínit. Jestliže taková výška stromu není žádoucí, bude třeba najít zakrslou odrůdu.

Smrk pichlavý

"Pichláčky" se dají pěstovat i v nádobách a o Vánocích využít jako vánoční stromky. V takovém případě jim ale musíme věnovat zvýšenou péči. Ačkoli jde o stromy otužilé, v nádobách jim mohou v zimě namrzat kořeny, a proto je třeba každou nádobu umístěnou venku důkladně obalit izolačním materiálem. Před svátky stromek nemůžeme jen tak přesunout do vytápěného obýváku, rychle by uschl a zahynul. Je nutné ho zvykat na vyšší teploty postupně - nejprve ho umístíme do chladné chodby a potom teprve do vytápěné místnosti. Hned po Vánocích ho opět přesuneme na chodbu, kde ho můžeme nechat aspoň po dobu silných mrazů. Přes léto je pak nutné stromek v květináči často zalévat a přihnojovat.