Stromy na terase: základem úspěchu je správná odrůda a vhodné stanoviště

Není třeba zvlášť zdůrazňovat, že majitelé domů jsou v tomto směru oproti lidem, kteří žijí v bytě s terasou, ve výhodě. Při pořizování dřevin se proto zajímejte, jestli snesou naši zimu, a pokud ne, jaké podmínky potřebují k zimování. Některým nevadí pobyt v temné místnosti, jiné však vyžadují třeba zimní zahradu s dostatkem denního světla.

Ideální kuchyně? Nejdřív funkce, pak design

Například pro přezimování oblíbeného tropického oleandru, olivovníku nebo citrusů je právě takový světlý prostor s teplotou, která se pohybuje kolem 5 až 8 °C, nutný. Středomořským dřevinám svědčí zimní odpočinek dokonce při ještě nižší teplotě, od −3 do 5 °C. Starší rostliny mohou být poněkud rozměrné, proto berte v úvahu i velikost zimoviště, výšku stropů a podobně.

Když hledáte výsadbu pro terasu u bytu, počítejte s tím, že na ní možná bude pořádně profukovat. Rostliny tak budou kromě výhně vystaveny ještě větru. S těmito leckdy extrémními podmínkami se nejlépe vyrovnávají domácí, jednoduché druhy dřevin, jako je javor babyka, habr nebo borovice.

Zahradní architekta Lenka Vyhnálková v této souvislosti varuje před oblíbeným japonským javorem, protože právě on špatně snáší přímý sluneční žár a poryvy větru. Výjimku mezi exotickými druhy představují jen rychle rostoucí bambusy, které na rozměrné terase dokážou vytvořit potřebné soukromí a zároveň odolávají mrazu. Překvapivě také často zatracované túje a cypřišky si poradí s náročnými podmínkami venkovní větrné terasy. Navíc vám také pomohou vytvořit potřebnou clonu, abyste mohli v soukromí, bez zvědavých pohledů z různých stran, třeba posedět s přáteli.

Ať už budete pěstovat dřeviny v nádobě v chráněném venkovním přízemí nebo na výškové terase bytu, je dobré vědět, že rostliny musejí kromě omezeného prostoru pro kořenění čelit také teplotním výkyvům. V létě se substrát zahřeje daleko více než půda na zahradě a také velmi rychle vysychá. Po vydatném dešti naopak lehce dojde k přemokření, jehož důsledkem se může stát uhnívání kořenů. Nebezpečí zimního promrznutí jsme už zmiňovali. Při volbě konkrétní dřeviny proto hledejte druh speciálně určený pro tento typ pěstování.

Další krokem je výběr správné nádoby. Pamatujte si: velikost květináče by měla být úměrná velikosti stromku či keříku a jejich balu. Strčit malou borovičku do obří nádoby a radovat se, že se několik příštích let nebudete muset starat o přesazování, je krok špatným směrem. Na trhu však najdete i pěstební kontejnery, které vám budoucí přesazování usnadní, protože je lze rozložit a vy pohodlně vyjmete rostlinu.

Každý mix je osvěžující, říká autorka jedinečných interiérů Martina Králová

Důležitá jsou při nákupu květináče samozřejmě estetická kritéria. Oblíbená terakota vypadá skvěle, problémem na bytové terase může být její velká hmotnost. V úvahu vezměte i praktické hledisko, jakým je mrazuvzdornost. Na dno pěstební nádoby dejte při výsadbě silnější vrstvu, alespoň dvoucentimetrovou, drenáže z keramzitu či štěrku. Druh substrátu uzpůsobte potřebě vybrané rostliny, dobrou volbou je vždycky kvalitní kompost. Nezapomeňte na pravidelné hnojení a doplňování nové půdy. Přesazování mladých rostlinek se provádí jednou ročně, starší a větší dřeviny potřebují vzpruhu po dvou třech letech.

Výjimku však tvoří stromy a keře, které mají mělký kořenový systém a jakýkoli zásah jim nesvědčí. Sem patří hlavně magnolie a rododendrony, jejichž zakrslé odrůdy jsou pro pěstování v nádobách ideální. Vyžadují polostín a kyselou zeminu, přesněji speciální substrát, ale to jistě víte. Nezapomeňte na pravidelnou zálivku, v případě stále zelených druhů i v čase vegetačního klidu. Fotosyntéza probíhá i během zimy, rostliny potřebují vodu, i když se vám zdá, že je půda zamrzlá.

Jedle, škumpa, nebo oleandr?

Teď je už na čase začít představovat zajímavé kandidáty, kteří se budou ucházet o místo na vaší terase. Krušpánek neboli zimostráz obecný je stále zelený keřík nebo stromek, světe div se, pocházející z oblastí kolem Středozemního moře. Díky svému pomalému růstu a hustému porostu může být ideální volbou. V létě mu dopřejte přihnojení, dvakrát ročně zástřih a na zimu ho ukliďte domů. A pozor, listy jsou jedovaté.

Nádherným solitérem se může stát jedle korejská, třeba v podobě zakrslého kultivaru. Nejlépe jí svědčí lehký stín, zvládne i sluníčko, ale potřebuje vlhčí půdu. Snáší nízké zimní teploty. K vysazení do nádoby ji předurčuje pomalý růst. Hlavním důvodem, proč lidé tolik korejské jedle milují, jsou ale fialové šištičky, které se tvoří v jarních měsících. Pokud hledáte vhodný doprovod, vysazená v nádobě vypadá pěkně v kombinaci s nízce rostoucími vřesy, vřesovci či nízkými azalkami.

Chalupy jsou hitem. Náročná údržba a opravy ale mohou zájemce odradit

Nepřehlédnutelná bude také škumpa vlasatá, chcete-li ruj vlasatá. Má krásné vínové listy a květenství uspořádané v latách (v tzv. vlásky), její dřevo si zase oblíbili řezbáři. Květináč s ní umístěte na světlé stanoviště. Před zálivkou nechte škumpu vyschnout, aby nevyhnila. Výsadbu zvažte, pokud se na terase pohybují děti nebo lidé s alergií. Škumpa u citlivých osob vyvolává podráždění pokožky, někdy i puchýře.

Svými bohatými květy vás mohou těšit také některé subtropické keře, které obdivujete při dovolené u moře. Pěstování v květináči zvládne oleandr, ke zdárnému růstu potřebuje slunečné stanoviště s dostatkem vláhy. Dopřejte téhle krásce od moře, která nejčastěji omamuje sladkou vůní svých růžových květů, dostatečně velkou nádobu, kvalitní drenáž a hlinitopísčitou zeminu s přídavkem rašeliny.

Mezi skutečně okouzlující exotické dřeviny patří také durman, díky svým květům přezdívaný andělské trumpety. Ve své domovině v Jižní Americe dorůstá výšky až pěti metrů, v českých podmínkách přibližně dvou. Není divu, že se stal ozdobou teras. Pěstební podmínky jsou podobné jako v případě oleandru. Ideálním stanovištěm je pro durman slunečné místo chráněné před větrem. Dařit se mu bude ve velkém nádobě s hlinitou půdou bohatou na živiny. Přezimování zvládá na místě s teplotou okolo nuly, ale s dostatkem světla. Bohužel i durman může způsobit zdravotní komplikace dětem.

Červenými květy, tentokrát opravdu zdravotně nezávadnými, potěší na terase marhaník čili granátovník. Na podzim se možná dočkáte úrody vlastních granátových jablek. Keř nebo malý stromek, který pochází z Asie, na zimu přeneste do místnosti, kde nebude mrznout. A nezapomeňte, že granátovník potřebuje i v zimě světlo.

Bromélie připomínají padající hvězdy. Vykvetou jen jednou, pak skončí svou pouť

Také zakrslé ovocné stromky jsou pro pěstování na balkoně jako dělané. K mání jsou jabloně, hrušně, broskvoně, nejlépe ve formě oblíbených balerínek sloupovitého tvaru, odborně zvaných kolumnární. Jsou to štíhlé malé stromky s krátkými větvemi, které jsou plody doslova obsypané. Výšku dřevin můžete dokonce lehko přizpůsobovat zkracováním vrcholového výhonku.

Slunné terasy jsou ideálním místem třeba pro pěstování meruňky Aprigold s plody běžné velikosti anebo zakrslé švestky. Zárukou úspěchu je správný výběr nádoby na pěstování, substrátů a přísad. Hruškám a jabloním se daří v menších květináčích s průměrem čtyřicet centimetrů, třešním či broskvoním vyhovují větší nádoby s průměrem minimálně padesát centimetrů. Opět nezapomeňte na dostatečnou drenážní vrstvu na dně nádoby, která zabrání přelití dřeviny. Substráty kupujte podle druhu vysázených rostlin.

Půvabné jsou také citrusy pěstované v nádobách. Jsou stálezelené a krásné po celý rok, nejvíce pak kvetoucí či obsypané plody. Citrusy kvetou vícekrát za rok, na dobře rostoucím a hnojeném stromečku mohou mít současně květy, malé plůdky, zelené i zrající plody. Některé odrůdy budou zralé za osm měsíců od květu, jiné za rok, ale i za delší dobu.

Rostliny potřebují slunné místo a speciální zeminu určenou pro citrusy, ale nevyžadují časté hnojení. Citrusy nesnesou přelití ani sucho, je třeba je zalévat pravidelně. Je také třeba myslet na to, že jim neprospívá chlad a mráz. Pokud se do pěstování citrusů chtějí pustit i začátečníci, pro začátek by měli volit citron – je na pěstování nejméně náročný.

Dřeviny pro terasy

• Vyšší listnaté: nižší druhy javorů, habr, vrba, šeřík, škumpa
• Menší listnaté: hortenzie, mochna, růže, tavolník, pámelník, dřišťál, brslen
• Jehličnaté: cypřišek, všechny zakrslé nebo kulovitě rostoucí druhy a kultivary smrků, borovic, jalovců a zeravů.