Klíčení urychlíme, pokud semena nejprve namočíme na den do vlažné vody. Po osušení je klíčíme v lehkém výsevném substrátu při teplotách nad 25 °C, nejlépe na radiátoru u jižního okna. Aby bylo semínkám skutečně teplo, bedýnku se substrátem zakryjeme papírem nebo netkanou textilií. Jakmile se na rostlinkách objeví dva lístky, můžeme je rozmístit do samostatných kelímků.

Než se mladé rostlinky paprik dostanou ven na zahrádku nebo na balkon, uplyne ještě několik měsíců. Musí se počkat tak do poloviny května, kdy už nehrozí přízemní mrazíky. Do vytápěného skleníku ovšem mohou dříve.

Záhon je dobré tři týdny před výsadbou zakrýt černou mulčovací fólií, díky které se prohřeje půda. Na záhoně ji pak můžete ponechat a vystříhat v ní otvory, kam zasadíte sazenice. Většina odrůd se dá pěstovat i v hlubších nádobách o průměru min. 25 cm na terase nebo na balkóně.

Papriky potřebují dostatek vody i výživy. Substrát by měl být neustále vlhký, i když ne přemokřený, a vhodné je přihnojování vyzrálým kompostem. Malé nažloutlé listy svědčí o nedostatku živin, naopak zkrabatělé listy naznačují, že to s hnojením přeháníme.

Věděli jste, že…

  • Zatímco ve Střední Americe papriku znají tisíce let, Evropané se s ní seznámili teprve v 19. století a zpočátku ji pěstovali jen jako okrasnou rostlinu.
  • Většina druhů paprik obsahuje kapsaicin, jenž způsobuje méně či více intenzivní pálení v ústech. Zatímco pálivost je nepříjemná savcům, ptáci s ní problém nemají. Matka příroda to zařídila tak, aby ptákům nevadilo šířit pálivá semena, a rostliny tak rozmnožovat.
  • Červená paprika údajně obsahuje více vitamínu C než pomeranč. Kromě toho v ní najdeme i lykopen, který podle vědců hraje významnou roli v prevenci různých druhů rakoviny.