K jejich výrobě se používají březové větve. „Břízy rostou v lese mezi stromky jako nálety, které musí hajný odstranit,“ vysvětluje pan Ondřej, odkud bere suroviny. „Takže já se domluvím s hajným, že mu vyčistím kus lesa, on je spokojený a já mám materiál.“

Nejvhodnější dobou pro řezání březového proutí jsou jaro a podzim, kdy jsou větve bez listí. Dříve, než se však začne z nařezaného materiálu dělat metla, musí dokonale vyschnout. „Kdybychom vyráběli ze syrového a hotový výrobek by pak postupně sesychal, metla by se rozpadla,“ upozorňuje kutil.

Březové větve má metlař rozdělené podle velikosti na delší a kratší pruty, v metlařské hantýrce poeticky nazývané „duše“. Delší pruty tvoří základ budoucí rukojeti, duše je ta část, kterou budeme zanedlouho zametat.

Co budeme potřebovat:

  • dlouhé a krátké březové větve
  • kolík z lehkého dřeva
  • provázek
  • pilku
  • nůž „křivák“

Postup:

Na jedno koště budeme potřebovat dvakrát pět prutů a dvě hrsti duší (tedy tolik kratších proutků, kolik se vejde do ruky). Vezmeme pět prutů a k jejich horní části (tedy tam, kde se začínají ztenčovat) přiložíme hrst duší tak, aby oba konce splynuly. Pevně svážeme. Totéž uděláme ještě jednou a pak obě poloviny spojíme dohromady. Doprostřed se vloží výztuž rukojeti neboli tzv. „hykl“, což je kolík ze smrkového dřeva, a metla se opět velice pevně sváže. Přečnívající pruty seřízneme pilkou. Nakonec zbývá ještě řezáním upravit rukojeť, aby byla hladká a dobře padla do ruky.

Zdroj: FTV Prima