Cesmínám se daří zejména na Britských ostrovech, kde jsou mírnější zimy a vyšší vzdušná vlhkost. To ale neznamená, že nemohou přežít zimu naši. Mrazu obvykle odolávají dobře, problematická jsou pro ně spíš letní sucha. Vysazují se proto do stínu nebo polostínu, do blízkosti dalších stromů i do živých plotů.

Pokud se rozhodnete vysadit cesmínu ve vlastní zahradě, nejspíš budete vybírat z kultivarů cesmíny ostrolisté, která si udržuje sytou barvu listů po celou zimu. Většinou jde o rostliny dvoudomé, takže budete muset blízko sebe vysadit jak samičí, tak samčí keře, abyste se dočkali dekorativních bobulek. Pouze vybrané kultivary jako Alaska či Pyramidalis jsou samosprašné. Čarovným odstínem listů se vyznačují tzv. modré odrůdy (Blue Princess, Blue Angel).

Cesmína ostrolistá

Opadavým druhem je cesmína přeslenitá, jejíž bobulky se drží na holých větvích přes celou zimu, dokud je nezkonzumují ptáci. Z Japonska pak k nám dorazila i cesmína vroubkovaná, která má menší listy a černé plody.

Pro člověka jsou plody cesmíny bohužel prudce jedovaté, takže keř musíte držet z dosahu malých dětí. Listy se na druhé straně v minulosti využívaly v léčitelství, z cesmíny paraguayské se dodnes vyrábí známý čaj maté. Kdo si ho oblíbil, vychvaluje jeho antioxidační účinky a příznivý vliv na imunitní systém.

Cesmína se hodí pro vánoční dekorace

Větvičky cesmíny se hodí do vánoční výzdoby, a to jak v čerstvé, tak v sušené podobě. Dekorativní funkci pak cesmíny plní zejména v zahradě, kde je jinak přes zimu téměř všechno holé. Červené bobulky "pocukrované" sněhovým popraškem vypadají doslova pohádkově.