Zatímco před rokem 1989 lidé chtěli mít ze svých zahrádek užitek, v polovině 90. let minulého století od pěstování ovoce a zeleniny začali hromadně upouštět.

„Trend se ale opět změnil. Poslední roky výrazně přibývá zahrádkářů, kteří chtějí vlastní ovoce a zeleninu. „Skladba pěstovaných plodin je však výrazně odlišná," vysvětluje Miroslav Šmoranc z Českého zahrádkářského svazu (ČZS). Podle něj před třiceti lety na zahrádkách převažovaly brambory, zelí, kapusta, květák, mrkev, celer, petržel, cibule a česnek.

„Dnešní zahrádkáři si spíše vybírají ty druhy zeleniny, které zůstávají čerstvé jen kratší období. Jde například o listovou zeleninu, ředkvičky, řapíkatý celer, rajčata, v teplejších oblastech i papriky," říká dále Miroslav Šmoranc. Ruben Oborný ze ZO ČZS Ostrava-Odra v Zábřehu vypozoroval, že někteří zahrádkáři zkoušejí novinky. „Už několik let se na našich zahrádkách hojně objevuje například dýně Hokkaidó. Hodně se pěstuje i ačokča. To je druh zeleniny, která vypadá jako paprika a chutná jako okurka, a dobře se nakládá," upřesňuje Oborný.

Zahrádkářka Ludmila Müllerová ze Slezské Ostravy pak dodává, že narůstá také zájem o pěstování štěrbáků a dalších už polozapomenutých odrůd salátů.

Ilustrační fotoZdroj: Shutterstock.com„Naopak ubývá květáků, kedlubnů či mrkve. Ty si člověk koupí za pár korun v obchodě, to se dávat do země ani nevyplatí," přidává svůj postřeh Ludmila Müllerová.

Vinná réva, kiwi i paw paw

Zahrádkáři zkoušejí pěstovat i plodiny, které se kdysi hojně vyskytovaly na selských zahradách.

„Jde například o tuřín, černou ředkev, černý kořen, hitem posledních let jsou bylinky. I k nim se lidé vracejí. Také proto, že dokážou pokrm dobře ochutit a nemusí se pak používat tolik soli. Část zahrádkářů se k nim vrací kvůli zdraví. Navíc vědí, že své plodiny pěstují bez chemie a mají jistotu, že je snědí čerstvé," vysvětluje Miroslav Šmoranc. A dodává, že v případě ovoce se vlivem oteplování podnebí více začíná pěstovat stolní vinná réva.

Čtěte také: Obce hyzdí ruiny, jejich záchrana trvá celé roky

Na zahrádkách se objevuje i kiwi, rakytník, dřín, mišpule a u nadšenců lze spatřit i „banán severu" paw paw. Předseda ostravských zahrádkářů Zdeněk Novotný sleduje, že lidé znovu objevují i starší a už zapomenuté odrůdy jabloní. „Lidé tak opět mají na zahradách jabloně ‚žňovky' či jaderničky. Ty nejsou z mnoha důvodů vhodné pro velkopěstitelství. Zkušení zahrádkáři ale vědí, že mají i své výhody. Ti, kdo kdysi třeba nakládali zelí, právě jaderničky přidávali do bečky, aby získalo lepší chuť," dodal Zdeněk Novotný.

V Ostravě jsou tři tisíce organizovaných zahrádkářů

Před pěti lety bylo v Ostravě zhruba 3,2 tisícovky organizovaných zahrádkářů a 66 základních organizací Českého zahrádkářského svazu (ČZS). Zahrádkářské osady jsou po celém městě, nejvíce jich je v Porubě, Michálkovicích a ve Výškovicích „V současnosti je těch organizací už jen 62 a počet organizovaných zahrádkářů se snížil na tři tisíce. Odhaduji ale, že celkově se počty lidí, kteří se věnují zahradničení, určitě nesnižují. Ubývá jen těch organizovaných," říká předseda územního svazu v Ostravě Zdeněk Novotný.

„Co je jednoznačným důvodem, to se těžko dá zjistit. Myslím, že ten 100korunový poplatek, který platí členové ČZS, určitě až tak závratná suma není. Takže těch důvodů bude asi více. Zahrádkáři si ale neuvědomují, že pokud by měl ČZS více členů, mohl by prosadit různé věci, které by byly prospěšné pro zahrádkáře obecně. Ať už se jedná třeba o nové pozemky či podobně," dodává Zdeněk Novotný.

O tom, že zájemců o zahradničení spíše přibývá, svědčí podle něj i dotazy lidí, kteří se ptají na volné pozemky. „Lidé často volají mně jako předsedovi územního svazu. Já ale ty informace o volných pozemcích nemám. Zájemcům ale podle místa, kde by chtěli začít zahradničit, dávám kontakty na předsedy základních organizací. Cena za pronájem 400 metrů čtverečních zahrádky se v Ostravě pohybuje kolem 4,5 tisíce ročně. Může se ale samozřejmě místo od místa lišit," dodal Zdeněk Novotný. 

Nenechte si ujít: Chcete byt do pronájmu? Obrňte se trpělivostí