Na jaře se z ovocných stromů vysazují hlavně peckoviny, tedy například meruňky, broskve, třešně, višně a švestky. Jarní výsadba je výhodná v tom, že stromky mají do zimy delší dobu na to, aby v půdě dobře zakořenily. Na druhé straně se ale o ně musíme víc starat a dbát na pravidelnou zálivku, protože kořeny mladých stromů mají jen omezenou schopnost přijímat vodu a suché léto by jim mohlo uškodit. Půda by měla být v podstatě neustále vlhká.

Hodně také záleží na tom, odkud jsme si přivezli sazenice a jak byly uchovány přes zimu. U kontejnerových sazenic je výsadba jednodušší, u prostokořenných však musíme bedlivě zkontrolovat, zda kořeny nejsou výrazně poškozené. Uschlé a zhnědlé části kořenového systému je třeba odstranit a rány začistit. Před výsadbou stromku prospěje, když ho na několik hodin namočíme do kbelíku s odstátou vodou.

Výběr stanoviště a druh zeminy přizpůsobíme druhu dřeviny, kterou sázíme. Například meruňky a broskvoně si potrpí na středně těžké a hluboké půdy s dobrou propustností, višně snesou půdu mělčí a kyselejší. Švestky upřednostní hlubokou hlinitou půdu s vyšší vlhkostí, jabloně a hrušně potřebují zeminu výživnější.

Jámu pro výsadbu vykopeme o něco širší a hlubší, než je kořenový bal. Dno jámy řádně prolijeme vodou a do jeho středu zatlučeme opěrný kolík. Dospod jámy nasypeme trochu zeminy, kterou můžeme promíchat s organickým hnojivem. Stromek bychom měli zasadit tak hluboko, jak rostl ve školce. Dbáme na to, aby se zemina dostale mezi jednotlivé kořeny - při zasypávání jámy proto stromkem mírně potřásáme. Když máme zasazeno, stromek okamžitě zalijeme.

Aby se dřevina lépe ujala, je dobré hned po zasazení provést výchovný řez, kdy ponecháme jen tři až čtyři boční výhony, které zkrátíme o jednu třetinu. Po zkrácení by měla být všechna ramena přibližně stejně dlouhá a poslední pupen směřovat ven. Střední výhon neboli necháme přečnívat nad bočními rameny, ze kterých později vyrostou kosterní větve.