Jedle patří v zahradách mezi nejkrásnější jehličnany. Celoročně půvabné měkké jehličí má sytě zelené až stříbřité vybarvení, ale v kultivarech najdete i nečekané zlatavé odstíny. Vyhledávaným okrasným prvkem jsou pak vztyčené jedlové šišky. Ve velkých zahradách a rozsáhlých přírodních partiích zaujmou tradiční vzpřímené vysoké stromy pyramidálního růstu, které dosahují až čtyřiceti metrů výšky. Nicméně majestátně a nepřehlédnutelně působí i řada menších jedlí, které najdeme především v kultivarech původních druhů.

Výběr závisí na charakteru zahrady a umístění stromu. Jedle je výrazná, dobře ale vypadá v kombinaci například se smrkem, borovicí či tisem. Z listnáčů jí tradiční doprovod dělají dub i buk. Výborně souzní se stále zelenými křovinami, skupinám vyšších trvalek zase dodá vertikální akcent. Pomocí jedle snadno vykouzlíte horský koutek s kapradím i ve velkoměstě, dalším partnerem mohou být vlhkomilné a stínomilné trvalky. Bizarnější tvary a zakrslé kultivary ozvláštní skalku nebo vřesoviště. Při správném výběru substrátu, který obohatíme o sorpční látky, aby rychle neprosychal, porostou i v nádobách.

Čistý vzduch, prosím

Traduje se, že jedle potřebuje čisté ovzduší. Určitě nebude vhodným stromem do průmyslových oblastí, ale i ve městech velmi dobře prospívá třeba jedle korejská nebo jedle ojíněná. Důležitý je výběr vhodného místa. Je totiž na rozdíl třeba od smrku vybíravější a náročnější. Vyžaduje hlubokou, živnou, dobře propustnou a přiměřeně vlhkou půdu a nesvědčí jí slunečný úpal a větrné polohy. Nicméně jako tvůrci zahrady určitě uvítáte, že výborně poroste na místech mírně zastíněných nebo dokonce obrácených k severu.

Různé velikosti
Severoamerickou jedli balzámovou proslavily temně zelené jehlice se silnou vůní. Dávala se dokonce do podušek. V současné době je v zahradách vyhledávaný zakrslý kultivar Nana oblého růstu. Velmi pomalu roste, v dospělosti dosáhne půl metru až metru. Nemá ovšem půvabné vejčité, temně fialové šišky, které zdobí vyšší kultivary.

Netypické kartáčovité jehlice má jedle plstnatoplodá, oblíbený zakrslý kultivar Compacta se široce kuželovitým vzrůstem a stříbřitě namodralými jehlicemi také dobře snáší sucho. Mezi soudobé favority patří pyramidální jedle korejská. Dosahuje výšky patnácti metrů, už jako mladá je obsypaná šiškami, které jsou zpočátku nafialovělé.

Nemáte-li ideální polohu, sáhněte po jedli ojíněné, která nejlépe snáší horko a letní sucha. Pyšní se modrostříbřitým vybarvením, určitě bude výbornou náhradou stříbrných smrků. Výrazné jehličí s modrým odstínem má odrůda Violacea. Velké oblibě se také těší nizoučká Compacta, která dorůstá do jednoho metru a spolehlivě roste i v nádobách.

Najdete dokonce plazivé odrůdy Gable’s Weeping a Wattezii Prostrata. Určitě pozvednou partie okrasných dřevin, kde mezi poléhavými jehličnany nemusí převládat výhradně jalovce. Třeba v kombinaci s vhodnými kameny budou příjemným akcentem. Mezi poléhavé jedle patří také kultivar tradiční jedle bělokoré Tortuosa, který opět nepřesáhne metr. Potřebujete-li ve stejné výšce vzpřímený jehlan, vsaďte na jedli bělokorou Brevifolia. Máte-li ovšem místa více, určitě bude půvabná a netradiční převislá Pendula, která může být vysoká až patnáct metrů.

MIROSLAVA PACLOVÁ