Plzáci španělští, které většina lidí označuje za „hnědé slimáky“, jsou hermafrodité a umějí vyprodukovat až 220 potomků ročně. U nás nemají přirozeného nepřítele, který by se jimi živil, takže rychle ovládnou celou zahradu. Proto musí vzít jejich likvidaci do ruky lidé.
Jak na slimáky bez chemie:
CO SE DOZVÍTE V NAŠEM ČLÁNKU O HUBENÍ SLIMÁKŮ
* Kdy začít s preventivními opatřeními
* Co plzákům páchne
* Bariéry proti slimákům
* Na co škůdce nalákat
* Která zvířata nám proti slimákům pomohou
Majitelé zahrad se mohou bránit buď preventivními opatřeními nebo přímo chytáním a odstraňováním nevítaných škůdců. Odborníci, ale i zahradníci vědí, že v tomto boji je důležitá především pravidelnost, trpělivost a disciplína.
close
info
Zdroj: Deník/Libor Plíhal
zoom_in
Plzákům vyhovuje vlhké a stinné prostředí. Proto by takových míst mělo být na zahradě co nejméně.
Asi neznámějším prostředkem na hubení slimáků je kuchyňská sůl, která plzáka zcela rozloží. Pro zahrádkářské účely je to však nejhorší možné řešení, protože sůl ničí i ostatní živočichy a rostliny a navíc znehodnocuje půdu.
Předcházejme invazi slimáků
S preventivními opatřeními je dobré začít už na podzim. „Pokud máte slepice, na podzim je vyšlete na týden do zahrady. Vypátrají nakladená vajíčka a sezobou je,“ doporučuje iReceptář. Vajíčka plzáků umí narušit i pokrývka z dubového listí nebo listí z vlašského ořešáku, protože obsahuje hodně tříslovin. „A jako bonus zabraňuje klíčení plevelu,“ doplňuje iReceptář.
Plzák španělský pochází z Pyrenejského poloostrova, západní Francie a Anglie. Před padesáti lety se začal rozšiřovat spolu se zemědělskou činností a brzy se zabydlel v celé Evropě, v 90. letech se dokonce dostal až do zámoří. U nás byl poprvé spolehlivě určen v roce 1991 a od té doby se v kulturní krajině invazně šíří.
Pokud jsme na podzim zasáhnout nestihli, zkusíme prevenci na jaře. Začneme úklidem.
„Plzákům a slimákům vyhovuje vlhké a stinné prostředí. Proto by takových míst mělo být na zahradě co nejméně,“ vysvětluje na videokanálu Zahrada Daniela Hořínková a radí všechna taková místa odstranit. Týká se to například vysoké trávy, v níž se plzákům daří dobře, a kterou je třeba posekat také v okolí keřů a na dalších místech, kam se sekačka dostává obtížně.
Vlhko a stín poskytuje plzákům i plevel na záhonech, proto se jej zbavte. Dobře se jim daří pod složenými prkny, kameny, květináči nebo plachtami. Přesuňte je tam, kde nemáte záhony, a zahradu udržujte v pořádku i po každé práci, kterou dokončíte. Máte-li mezi záhony rebarboru, raději ji přesuňte někam na okraj, protože její velké listy poskytují plzákům pěkný stín.
Co slimákům páchne?
Další preventivní metodou je výsadba rostlin, které plzákům nevoní a kterým se raději vyhnou. Patří mezi ně tymián, šalvěj, rozmarýn, libeček, měsíček zahradní, lichořeřišnice i levandule. Je dobré záhony se salátem umístit mezi tyto rostliny, které mu poskytnou alespoň částečnou ochranu.
Není však zcela spolehlivá. „Principem jsou éterické oleje obsažené v bylinkách. Jejich vůně slimáky odpuzuje. V praxi je ale koncentrace éterických výparů proměnlivá a v principu slabá a neúčinná,“ píše web Pasti.cz.
Vhodným opatřením je i čas zálivky. „Zahradu se snažte zalévat hlavně ráno, aby přes den povrch půdy vyschl a slimáky tolik nelákal,“ doporučuje Daniela Hořínková. Upozorňuje také, že španělští plzáci milují salát a jeho drobné sazenice jsou schopni zcela zahubit. Proto je lepší vysazovat sazenice silnější, které už mají čtyři a více listů, a jsou tak odolnější.
Nahrává se anketa ...
Budujte plzákům bariéry
Může se zdát, že se slimák - plzák doplazí kamkoliv, ale není to tak úplně pravda. Přes některé překážky se mu nechce a některé ho dokonce zcela zahubí.
Plzáci neradi překonávají pichlavé, ostnaté a hrubé bariéry. „Kolem záhonu položte větvičky z ostružiníku, trnky či růží, kterými rostliny částečně ochráníte,“ říká Daniela Hořínková. Osvědčily se i deseticentimetrové pásy kolem záhonu vysypané popelem nebo hrubým pískem.
Slimáci nepřelezou ani přes pás z nadrcených vaječných skořápek nebo kávové sedliny, která sice není ostrá, ale pro plzáky představuje smrtelný jed. Jakmile však zaprší, musíme bariéru obnovit, protože sedlina se vsákne do půdy. Tam sice velmi prospívá rostlinám, ale před škůdci už je nechrání.
„Plže odrazuje rovněž jedlové a smrkové jehličí, rákosová drtina a v neposlední řadě suché piliny. Ty se již odedávna sypou jako silný ochranný val kolem jiřin a fazolí,“ uvádí iReceptář.
Na vetřelce ze Španělska platí i měď. „Pokud se s ní dostanou do kontaktu, pociťují drobné elektrické impulsy, které jsou jim nepříjemné, a nepřelezou přes ni,“ vysvětluje Daniela Hořínková. Měděné pásy široké asi deset centimetrů se mohou položit kolem záhonů nebo upevnit na bednění záhonů vyvýšených. Do půdy také můžeme zapustit miniaturní plůtky nebo ohradníčky spletené z měděných drátků, které plzáci nepřelezou.
Vyvýšené záhony uchráníme i tak, že na horní hraně ohrady nebo bednění umístíme lem, který bude hranu o několik centimetrů přesahovat. Vytvoří tak převis, přes který se plzáci nedostanou.
Nalákat a posbírat
Může však nastat den, kdy přijdeme na zahrádku, z níž se ztrácejí rostliny a po pěšinkách se promenádují slizcí a oškliví vetřelci. A to je čas, kdy začíná boj.
Nejvíce slimáků najdete u salátů, brukvovité zeleniny, okurek, chřestu, cuket, fazolí, rajčat, mrkve, jahod, hrachu či brambor. Naopak česnek, cibule, petržel nebo pažitka je moc nezajímají.
Pokud nechceme používat chemii, musíme slimáky někam nalákat, a tam je posbírat. Najdeme na zahrádce vhodné místo, které navlhčíme a položíme na ně lepenku zatíženou kameny, případně prkno. Plži si na takovém místě rádi dávají sraz, takže když ráno lepenku nebo prkno odklopíme, můžeme je posbírat a odnést nebo zlikvidovat.
Podle videokanálu Zahrada podobně fungují i slupky z grapefruitu či pomeranče, pod nimiž se plzáci také rádi shromažďují.
Zkušení bojovníci vědí, že nejlepší je vzít si baterku a vyrazit na sběr za tmy, kdy slimáci vylézají, aby v chladu a vlhku mohli hodovat. Nejvíce se jich prý dá nasbírat nad ránem.
Pomůže i pivo a zvířátka
Velmi účinnou metodou je použití piva. Pokud máte nějaké starší a vyčpělé, které už by nikdo nepil, nalijte je do sklenice a častečně ji zakopejte do záhonu. Plzáky naláká vůně a v pivu se utopí. Nevýhodou této metody je však to, že přiláká plže ze vzdálenosti až 200 metrů. „Slimáky neodolatelně přitahují pivní kvasnice. Jejich vůně jim připomíná rozkládající se přezrálé ovoce,“ vysvětluje web Pasti.cz. Stejně dobře na ně zafunguje i kvásek.
Indický běžec je plemeno pocházející z východní a jihovýchodní Asie. Řadí se do skupiny lehkých nosných kachen díky své snášce, která dosahuje sto a více vajec. Jsou mimořádně temperamentní, nenáročné, velmi shánčivé, a proto obzvlášť vhodné pro chov na velkých volných prostranstvích. Kachny nemají zachován pud sezení na vejcích a vodění kachňat.
Zdroj: Indický běžec
Výborným pomocníkem v boji proti plzákům je kachna indický běžec, která je posbírá za vás. Je to však řešení hlavně pro majitele s většími zahrádkami a láskou ke zvířatům. Tyto kachničky jsou podle chovatelů milá a veselá stvoření, navíc nesou vejce. Potřebují však jezírko, dostatek prostoru a v zimě zázemí.
Podle Daniely Hořínkové by s hubením slimáků mohla pomoci i další zvířátka, například ježci, užovky nebo slepýši, ropuchy a skokani. Pokud máte na zahrádce jezírko, hromádku dřeva, nebo třeba jen klacíků či suchého listí, mohli by si u vás tito malí pomocníci najít úkryt.
Indický běžec si na plzácích pochutnává:
Jeden ze sledujících videokanálu Zahrada přispěl v komentářích i vlastní radou. „Jednu palici česneku jsme rozmačkali a chvíli vařili v litru vody (raději venku, je to síla) Nechali do druhého dne louhovat a přidali jsme to do velké konve s vodou, a tím jsme oblili záhony. Slimáci tam nejdou. Asi po 14 dnech opakujeme,“ napsal Romanhalaxa 5095.
