„Afázie znamená mít problém s jazykem, který náhle není váš rodný,“ vysvětlil tiskové agentuře AFP Hugo Botha, neurolog z Mayo Clinic v Minnesotě.

Nejčastější příčinou této poruchy je mozková mrtvice nebo poranění hlavy, tedy specifické jednorázové trauma. Existují ale i další možnosti, jež vedou k výskytu této vady. „Například neurodegenerativní onemocnění,“ uvedla jeden takový příklad Brenda Rappová, vědkyně z Univerzity Johnse Hopkinse. 

V takových případech se poškození bohužel dále rozvíjí. Terapie se pak zaměřuje na prevenci ztrát dalších funkcí.

Odborníci zdůrazňují, že ačkoli tato nemoc může ovlivnit jak schopnost mluvit a psát, tak mluvenému i psanému slovu rozumět, na vlastní inteligenci vliv obvykle nemá.

Rodina Bruce Willise ve svém prohlášení příčinu jeho diagnózy neuvedla.

Expresivní a receptivní forma

Podle amerického sdružení podporujícího prevenci a léčbu této nemoci National Aphasia Association postihuje afázie asi dva miliony Američanů, takže je častější než Parkinsonova choroba, dětská mozková obrna nebo svalová dystrofie. O jaké poškození tedy vlastně jde a v jakých formách se projevuje?

„Mozkový systém řídící lidskou řeč je velmi složitý stroj, který zahrnuje výběr správných slov, pohyb úst, aby je vokalizoval, a na druhé straně schopnost tato slova slyšet a dekódovat jejich význam,“ uvedla Rappová.

To, že vám vypadne nějaké slovo a rychle se ho snažíte v paměti vylovit, postihne občas každého. Lidem trpícím afázií se to však bohužel stává až příliš často.

Lékaři někdy rozdělují tuto poruchu do několika širokých klinických kategorií podle toho, kde k poranění mozku došlo.

„Při expresivní afázii lidé obvykle docela dobře rozumí, ale mají potíže s tím vyjadřovat slova,“ řekla AFP řečová patoložka Brooke Hatfieldová z Americké asociace pro mluvený jazyk a sluch (ASHA). „Aby osobě s tímto typem afázie bylo rozumět, může používat jednoduché věty jako ‚chci jíst‘,“ dodala.

Při receptivní afázii naopak napadají člověka slova snadno, ale nemusí to být ta správná slova. „A pro takovou osobu je obtížné porozumět tomu, co slyší,“ vysvětlila Hatfieldová.

Terapie mluvením

Dobrou zprávou je podle řečové patoložky to, že každý má šanci se v dlouhodobém horizontu zlepšit. „Jsou lidé, kteří prodělali mozkovou příhodu před 30 lety, stále pracují na své řeči a schopnosti komunikace a stále dosahují pokroků,“ uvedla doktorka.

S tím souhlasí i výzkumnice Brenda Rappová: „Mozek je extrémně plastický a logopedie může zapojit jeho další části tak, aby ‚obešly zátarasy‘ poškozených oblastí a vytvořily nová spojení,“ uvedla Rappová.

Tato terapie také cvičí lidi k tomu, aby v případě, že se zaseknou na konkrétním slově, hovořili o tématu. Rodinní příslušníci si navíc mohou vyvinout mezi sebou strategie, jak si lépe rozumět:

„Například je dobré naučit se používat mezi sebou kratší věty nebo si zvyknout na to, že na sebe musíte při mluvení dobře vidět a nemluvit na postiženého člena rodiny, když je ve vedlejší místnosti. Také je třeba minimalizovat při mluvení hluk v pozadí,“ zmiňuje některé takové možnosti neurolog Botha.

Některým lidem dále pomáhají pomocná psací zařízení, protože jejich schopnost psát neovlivňuje nemoc tolik jako schopnost mluvit.

Podle Rappové se výhledově zvažují i různé experimentální léčby, jež kombinují logopedii s elektrickou stimulací mozku a při obnově mozkových funkcí se jeví jako slibné.

Sečteno a podtrženo

Všichni odborníci kladli důraz zejména na trpělivost. „Afázie může být frustrující a izolující, protože naše vztahy s ostatními závisí zejména na schopnosti s nimi mluvit a komunikovat,“ uvedla Rappová. Právě proto se podle ní stává, že se člověk s afázií a jeho nejbližší, kteří o něj pečují, stáhnou z veřejné pozornosti a drží se stranou.

„Nejde o to, že by se lidem s afázií nějak změnily jejich základní kognitivní schopnosti. Spíše se to podobá situaci, jako když se náhle probudíte v zemi, jejíž jazyk neovládáte,“ zakončila Hatfieldová.