Ani čekárny dermatologů však nezejí prázdnotou. Ty berou útokem zase pacienti, jejichž kůže podrážděně reaguje na první jarní sluneční paprsky.
„V současné době už alergiky trápí pily břízovitých dřevin, hlavně olše a líska, jejichž doba kvetení už začala,“ nastínil situaci alergolog Marcel Lenart, který svoji ordinaci provozuje v Uherském Brodě. „Dá se říct, že pacienti pomalu ale jistě zaplňují čekárnu,“ dodal lékař, podle něhož alergiků přibývá. „Aktuálně eviduji asi pět tisíc pacientů,“ řekl Lenart.
Břízy se nevysazují
Pily zaujímají společně s roztoči první příčku mezi alergeny. Z tohoto důvodu se už téměř nevysazují břízy, které jsou nejvýraznějším strůjcem problémů. „Břízu jsme nevysadili minimálně patnáct let. Pokud se v regionu nějaká vyskytla, pak šlo o výsadbu jednotlivců bez vědomí městského úřadu,“ konstatoval vedoucí oddělení ochrany přírody v Uherském Hradišti Květoslav Fryšták.
Problematické stromy v parcích nahrazují jinými dřevinami. „Máme k dispozici tabulky zpracované alergology a imunology s přehledy vlivů jednotlivých stromů na imunitní systém člověka. Proto vybíráme k výsadbě méně alergenní zeleň jako například javory nebo jasany,“ podotkl Fryšták.
Chraňte se hlavně krémy
Ani negativní reakce kůže na slunce nepatří vedle pilových alergií k ojedinělým jevům. „Lidí s takovými potížemi přibývá. Je to dáno tím, že po tuhé zimě přichází prudké slunce. Kůže není přes zimu připravená na tak intenzivní paprsky,“ vysvětlila uherskohradišťská dermatoložka Jitka Červinková. To, co bylo dříve problémem jen u moře, se objevuje už i u nás.
„Projevuje se to zarudnutím a svědící krupičkou zejména na obličeji a horních končetinách. Někoho trápí potíže jen z jara, ale jsou i případy, kdy alergie přetrvává až do podzimu,“ mluvila lékařka o celosezónních obtížích. Těm se dá podle jejich slov vyvarovat nebo je minimalizovat zdržením se pobývání na slunci nebo používáním ochranných krémů, kterou jsou speciálně zaměřeny na tento druh alergie. „Doporučuje se také užívat beta karoten alespoň dva měsíce před začátkem intenzivního slunečního záření,“ sdělila Červinková.
Nepříjemnou zkušenost patrně právě s přecitlivělostí na sluneční paprsky má už letos za sebou desetiletý Tomáš Pavelka. „Syn se před pár dny osypal a celý zrudl. Výsledky lékařského vyšetření zatím ještě nemáme, ale podle slov doktorky by mohlo jít o alergii na slunce,“ vzpomněla nepříjemný zážitek svého dítěte Petra Pavelková.
Zprávy z Kutnohorska: Nejsilnějším alergenem je bříza
Jarními pylovými alergeny jsou bříza, líska, olše a jíva. Nejsilnější z nich je právě bříza. Nemusí ale vadit přímo břízy, které má alergik v blízkosti. „Mohou vadit břízy daleko vzdálenější. Jejich pyl je lehoučký, stoupá vzhůru a je zanášen až stovky kilometrů. Mohou vadit tedy i jižnější břízy, které mají sezonu dříve než ty naše,“ dodala Smrčková.
Alergie dokáže pořádně potrápit. Každoročně s ní bojuje i desetiletá Anička z Uhlířských Janovic. Toto onemocnění se u ní projevilo poprvé ve třech letech a postupně se příznaky alergie stupňovaly. „Doktor podle testů zjistil, že je alergická na pelyněk a na kočku,“ řekla maminka Aničky. Pravidelným užíváním léků alergie postupně ustupuje.
Poslední dobou se však u Aničky projevil jiný alergen. „Anička začala kýchat v přítomnosti koní. Čeká nás tedy opět návštěva alergologa,“ dodala maminka Aničky. Naposledy se u děvčátka projevily příznaky alergie při návštěvě cirkusu. Hned jak začali koně běhat po manéži, Anička začala kýchat, spustila se rýma a opuchla.
Podle vyjádření Smrčkové počet alergiků rok od roku stoupá. „Podílí se na tom jak genetika, tak životní prostředí a životní styl,“ doplnila. Alergie se může u jedinců projevit v kterémkoli věku. Spustit ji může i nadměrný stres.
Za plný nos může pyl i plísně, Berounsko zaplavily alergie
První příznaky přicházejí, jakmile se oteplí. „Jak začne hřát sluníčko, nejen u mě ale i u některých kolegyň z našeho oddělení se projeví první příznaky jarní alergie. Takže v kanceláři neustále někdo kýchá, smrká a stěžuje si na svědění očí,“ říká Gabriela Machová z Tlustice.
Alergiků stále přibývá v celé populaci a ani Berounsko není výjimkou. „Myslím, že naše oblast odpovídá průměrným hodnotám v celé republice. Je tu tak 40 až 50 procent lidí s některým příznakem alergie,“ upozorňuje na hrozivá čísla alergoložka Marie Kačírková.
Najít rodinu, ve které by nějakým problémem s přehnanou imunitní reakcí organizmu nikdo netrpěl, je tak prakticky nemožné.
Každé jaro zůstává situace stejná. Oteplí se, příroda se probudí a stromy začnou kvést. „Prvními alergeny bývají olše a lísky. Nyní ale za nepříjemné příznaky může především plíseň,“ vysvětluje lékařka. Sníh ukrýval dlouhou dobu na travnatých porostech ideální podmínky pro různé plísně, které nyní dráždí většinu alergiků. „Teplé počasí a především suchý vítr roznáší pyl a spory relativně daleko,“ říká Marie Kačírková.
Pro pacienty je nejlepší, když se alergenům úplně vyhnou. Lidé ale nemohou zůstat zavření doma. „Vždy doporučuji nosit brýle. Ochrání i spojivky před sluníčkem. Když už chtějí lidé chodit na procházky, je lepší vyrazit k večeru, když ustane vítr,“ upozorňuje lékařka.
Podle ní mohou být příznaky u alergiků každý rok jiné. Letos je zatím poměr problémů se spojivkami a s rýmou vyrovnaný. Pacienti by měli využívat léky, masti i kapky. V současné době jsou na trhu prášky se stále menšími vedlejšími účinky.
Přesto je třeba užívat takzvaná antihistaminika s opatrností. „Vždy pacienty upozorňujeme, aby dodržovali doporučené dávkování,“ říká alergoložka. Všichni se však radami lékařů neřídí, předávkování pak může způsobit další zdravotní potíže. „Vzala jsem si při kožních reakcích tři prášky najednou. Udělalo se mi špatně. Jen jsem seděla, a dokud to neodeznělo, nemohla jsem nic dělat,“ popisuje jedna z dívek, která doporučení alergologů ignorovala.
V takových případech by lidé měli místo několika prášků dát přednost užití mastí a samozřejmě vše konzultovat s lékařem.
Irena Trojková, Irena Brandejská, Vojtěch Plecitý