„Pokud váš život ovlivňují sezonní alergie jako mě, chápu, jak se teď cítíte, když začíná jaro. Jako někdo, kdo má vážné alergické reakce na pyly břízy a trav už od dětství, vím, jak to chodí. Sníh začíná roztávat, v tom lepším případě, když nějaký napadne, a vy se sice těšíte na rostoucí teploty a sluníčko, ale zároveň víte, co tyto změny znamenají. Celé týdny budete mít zarudlé oči, budete kýchat a smrkat a budete naprosto vyčerpaní," říká Gabriela.

Počty
* U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku alergie 30–40 %. Jsou-li alergiky oba rodiče, zvyšuje se riziko alergie pro potomky na 60 až 70 %.
* 1,1 milionu lidí se s alergií léčí.
* 2,5 milionu Čechů trpí alergickou rýmou.
* Nejčastějším alergenem jsou pyly trav, roztoči a pyl břízy.
* Do roku 2025 bude mít pravděpodobně některou formu alergie až 50 % obyvatel Evropské unie.

Neustále u sebe musí mít antihistaminika. "V každé kabelce mám oční a nosní kapky a neexistuje, že bych šla na jaře třeba na rande do parku nebo někam jinam do přírody. Obvykle to začíná na začátku března, někdy už i koncem února, kdy začnu kýchat, začnou mě pálit oči, spouští se rýma a škrábe mě v krku," vypráví s tím, že na první pohled to může vypadat jako nachlazení.

"V noci pak zase nemůžu spát, protože mám ucpaný nos. Musím říct, že poslední dobou mi docela pomáhají při léčbě alergické rýmy výplachy nosu mořskou vodou nebo Vincentkou, které dokážou zklidnit podráždění," popisuje, co jí alespoň na chvíli pomůže.

Ve dvanácti letech ji rodiče vzali na alergologii, kde Gabriele udělali kožní test, který v podstatě zahrnoval bodnutí řadou alergenů v malých dávkách. "Pak se mělo asi 15 minut počkat, jak zareaguju. Na ruce se mi rozjely obří rudé pupence, které šíleně svědily, ale nesměla jsem se jich dotknout. Diagnostikována mi tehdy byla alergie na pyl břízy, trav, prachové roztoče a kočky. Ničím neobvyklým nebylo ale ani to, že jsem se osypala třeba po jablkách. Některé alergie jsou totiž zkřížené," dodává.

Názor odborníka

Doc. MUDr. Ondřej Rybníček, Ph.D. (Alergolog a klinický imunolog, dětský pneumolog, Dětská klinika FN Brno a vedoucí Pylové informační služby České iniciativy pro astma, o. p. s.):

Alergie je přehnaná reakce imunitního systému organismu na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. Spektrum projevů alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může končit i smrtí. Alergie je do značné míry dědičně podmíněná, ale významnou roli nepochybně hrají i vlivy prostředí, a může se projevovat velmi různou intenzitou a rychlostí rozvoje akutních potíží – od svědění očí a občasného kýchání až po život ohrožující a v řádu minut probíhající anafylaktickou reakci. Postižený člověk může průběh „své“ alergie do jisté míry ovlivnit léčbou. Ve většině případů se ale postižená osoba potýká s alergií celý život.

Pro ty nejlehčí projevy alergie ve smyslu rýmy a zánětu spojivek lze doporučit radu lékárníka a užívání volně prodejných antialergických přípravků podle potřeby při potížích. Při vážnějších potížích bude pacient odeslán k alergologickému vyšetření a nejvhodnější léčbu mu doporučí jeho alergolog. Pro případ anafylaktické reakce by měli být všichni rizikoví pacienti vybaveni tzv. pohotovostním balíčkem. Jeho nejdůležitější součástí je adrenalin ve formě autoinjektoru, který si pacient sám aplikuje při hrozící nebo rozvíjející se anafylaktické reakci. Každý pacient, který je anafylaktickou reakcí zvýšeně ohrožen, by měl být nejen tímto pohotovostním balíčkem vybaven, ale také řádně zacvičen, jak má v případě ohrožení rozvojem anafylaxe reagovat.

Co se týká současné situace, nejsou důkazy o tom, že by alergická onemocnění zvyšovala pravděpodobnost nakažení nebo závažnějšího průběhu onemocnění způsobeného koronavirem. Ale stejně tak nejsou důkazy, že tomu tak není. Prostě nevíme. Proto se také Česká iniciativa pro astma zapojila v minulém týdnu do celosvětově probíhající studie s centrem v Mnichově, která má za cíl zjistit, zda, a případně jakým způsobem, se na průběhu nemoci projevuje souběh epidemie COVID-19 s pylovou sezonou. Nicméně zatím platí, že alergici by se měli řídit stejnými doporučeními jako běžná populace.

Informace o nemoci

Léčba alergie je podpořena podávání léků, tzv. antihistaminik. Doporučuje se mít doma některý z volně prodejných léků, který potlačí akutní alergickou reakci – například tabletky, oční kapky nebo mast.

Mezi režimová opatření patří časté omývání obličeje i vlasů, nošení slunečních brýlí, správné větrání, eventuálně vybavení domácnosti pylovými sítěmi do oken a domácím čističem vzduchu.

Důležitý je způsob větrání – doporučuje se větrat několikrát denně, vždy na cca 5–10 minut. Po vyvětrání je vhodné na nějakou dobu naplno spustit čistič vzduchu.

Pyloví alergici by neměli sekat nebo hrabat trávu a v době nejvyššího výskytu „jejich“ pylu by měli, podle možností, omezit pobyt venku.
Počet alergiků paradoxně zvyšuje přehnaná osobní hygiena. Ukázalo se totiž, že právě úzkostlivým dodržováním čistoty je dozrávající lidská imunita ochuzena o potřebné antigenní podněty, a nemůže se tak plně rozvinout.

Na přelomu března a dubna rozkvetou břízy, a to je nejsilnější a nejobávanější jarní pylový alergen. Mírná zima potrápí některé alergiky, zvláště ty, kteří jsou přecitlivělí na pyl jarních stromů z čeledi břízovitých. Tam vedle břízy patří také líska, olše a habr.

Aktuální pylové zpravodajství si mohou všichni zájemci přečíst během celé pylové sezony na www.pylovasluzba.cz nebo na www.polleninfo.org.
Na výše uvedených stránkách se lze přihlásit k bezplatnému odběru pylového zpravodajství na mailovou adresu či formou SMS. Více najdete na www.cipa.cz.

Alergie x nachlazení
„Alergie, zvláště alergická rýma, může mít podobné příznaky jako nachlazení. Nachlazení je většinou způsobené viry a náš imunitní systém se brání zvýšenou teplotou, smrkáním, kašlem. Postižený člověk mívá pocit ucpaného nosu, svědění očí, únavy, někdy bolesti v krku či bolesti hlavy. U alergie se mohou objevovat podobné příznaky s tou výjimkou, že k alergii nepatří horečka. Hlavní rozdíl je ale spíše v tom, že nachlazení trvá jeden až dva týdny, zatímco alergické potíže se většinou projevují dlouhodoběji nebo alespoň pravidelně každý rok ve stejném období. Tady při stanovení diagnózy velmi pomáhá podrobná anamnéza, tedy cílené dotazy lékaře,“ vysvětluje alergolog Ondřej Rybníček.

Recept pro zdraví: Krémová vitaminová polévka

Ingredience: 1 cibule, 2 stroužky česneku, 3 červené papriky, 2 brambory, 1 lžíce olivového oleje, sůl, pepř, pálivá paprika na dochucení, 100 ml smetany, 1 lžíce hladké mouky, 4 lžíce ajvaru

Postup:
Oloupejte cibuli a česnek. Obojí nakrájejte najemno. Papriku rozkrojte na poloviny, vydlabejte semínka a nakrájejte na větší kostičky. Stejně tak i brambory. Na oleji osmahněte cibuli, přidejte česnek a papriku. Osolte, opepřete, okořeňte 1 lžičkou pálivé papriky.

Poté vmíchejte ajvar a 400 ml vody. Přidejte brambory. Zakryjte pokličkou a vařte přibližně 15 minut než brambory změknou. Vyšlehejte si tuhou šlehačku. Uvařenou polévku rozmixujte tyčovým mixérem. Dochuťte polévku pálivou paprikou a solí. Poté do ní opatrně vmíchejte šlehačku a podávejte. Můžete ozdobit petrželkou.