Těhotná alkoholička nutí své dosud nenarozené dítě, aby pilo alkohol zároveň s ní. Lékaři jsou v těchto případech mnohdy bezradní, protože těhotné ženy jejich rady o škodlivosti alkoholu většinou neposlouchají. Existuje totiž spousta žen, které pijí alkohol téměř po celou dobu těhotenství.

Děti se pak rodí s takzvaným fetálním alkoholovým syndromem, což je soubor postižení novorozence. Projevuje se zúženými očními štěrbinami, stlačeným kořenem nosu, krátkými nosními křídly, široce posazenými očnicemi, mentální retardací, srdečními vadami a malou porodní váhou.

Bezpečná dávka není

Většina těchto případů postihuje novorozence matek pijících často větší množství alkoholu a děti s touto diagnózou mívají většinou i těžce postižené části mozku. Pokud žena pije alkohol během prvních měsíců těhotenství, je ohrožení dítěte největší, protože mu alkohol může mozek úplně zdeformovat.

Matčino pití alkoholu  v posledních měsících těhotenství může zase u dítěte způsobit nervové poruchy, případně neschopnost naučit se číst a počítat nebo ovládat své sexuální chování. Škodlivé je nejenom soustavné pití matky, ale i jednorázový příjem většího množství alkoholu.

Bezpečná dávka alkoholu v těhotenství je silně problematická a nejlepším řešením je pro těhotné ženy nepít alkohol vůbec. V tomto směru mají nastávající matky vůči svým ještě nenarozeným dětem skutečně velkou zodpovědnost. V opavské nemocnici nebývají alkoholické matky časté.

Pervitinové lady

Podobné je to i s dalšími drogami, u kterých bývají nejzávažnějšími heroin a pervitin. Jsou to drogy, které bývají v Česku v užívání na prvních místech. Heroin těhotenství sice výrazně neovlivňuje, ale způsobuje jeho kratší dobu. Novorozenec má nižší porodní váhu a v důsledku chronického nedostatku kyslíku během těhotenství i nižší Apgar skóre.

U novorozenců drogově závislých matek se častěji vyskytují vrozené vývojové vady. Heroin tlumí pohybovou aktivitu plodu a hromadí se v plodové vodě. Abstinenční syndrom novorozence se projevuje poruchami spánku, křečemi, teplotou, kýcháním, průjmem a zvracením.

U převážné většiny k němu dochází do dvaasedmdesáti hodin po porodu, ale pozdní abstinenční syndrom přichází u některých novorozenců až šestý den po porodu. Děti matek závislých na heroinu mívají mezi třetím až šestým rokem nižší váhu, výšku a IQ.

Matce užívající kokain se dítě rodí také s nižší váhou, ale navíc může mít menší obvod hlavičky i kratší končetiny. Častěji se u něj vyskytují vrozené vývojové vady močového a pohlavního ústrojí, srdeční vady a krvácení do mozku.

Užívání pervitinu v těhotenství zase vede k nedostatečnému zásobení plodu kyslíkem, zvyšuje riziko předčasného odlučování placenty a předčasného porodu. Ve srovnání s heroinem u něj bývá abstinenční syndrom kratší a méně intenzivní, ale novorozenci a kojenci jsou ve větší míře ohroženi syndromem náhlého úmrtí. Matky na heroinu nebo kokainu se v opavské porodnici nevyskytují, kdežto „pervitinové lady“ se občas objevují. Většinou jsou podchycené už během těhotenství a jsou sledované.

Škodí i kouření

Negativní vliv na plod má i kouření matky a čím je matka silnější kuřačka, tím víc své dítě ohrožuje. Hlavním rizikem fetálního tabákového syndromu dítěte je vliv na jeho poporodní vývoj. U silných kuřaček může porodu u jejich dítěte vzniknout častěji syndrom náhlého úmrtí, růstová retardace, astma nebo nižší kapacita plic.

Nebezpečné pro dítě bývá i pasivní kuřáctví, kdy těhotné ženy v zakouřeném prostoru vdechují kouř z cizích cigaret.

Text: Alfréd Dőrr, primář gynekologicko‑porodnického oddělení Slezské nemocnice v Opavě