Zapomínáme všichni a pořád. Jenže lidem s Alzheimerovou chorobou se to stává třeba i při vaření. Nedají oběd na stůl a vůbec vlastně ani neví, že ho vařili. Hledat věci je přirozené, kdo by si v pracovním shonu měl pořád pamatovat, kde si odložil brýle či telefon. Zbystřit bychom ale měli, pokud zapomenuté věci najdeme na zcela nesmyslných místech. Taky už jste dali brýle do ledničky nebo našli oblečení v troubě?

Podle odborných odhadů se u nás v příštích třiceti letech počet lidí s demencí téměř ztrojnásobí. Očekává se nárůst ze současných 150 tisíc až na 380 tisíc. S tím jsou spojené i vyšší náklady na péči o pacienty. Vždyť jen loni se náklady tří největších zdravotních pojišťoven, jež pokrývají zhruba 80 procent obyvatel, vyšplhaly na 1,2 miliardy korun. V současné době trpí demencí až 50 milionů světové populace, do roku 2050 jich podle předpovědi má být až 131 milionů.

Účinná prevence zatím neexistuje

Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku, při němž odumírají neurony neboli mozkové buňky, což se v prvotní fázi projevuje postupným úpadkem myšlení, paměti i úsudku, a může vést až k naprosté ztrátě schopnosti vykonávat i nejběžnější činnosti. „Zpozornět je třeba také v případě, kdy začneme zapomínat i jednoduchá slova nebo je nahrazujeme nesprávnými, a věty pak nedávají smysl. Nebo třeba v případě, kdy v činnostech, jež jsme dříve běžně prováděli, například proplacení účtů, nebudeme vědět, jak s nimi naložit,” upozorňuje na postupně se vkrádající příznaky Boris Šťastný, předseda správní rady Alzheimer Home.

Nemocný také často mění své nálady a chování a okolí to snadno pozná. Podléhá totiž prudkým změnám – náhle a nečekaně propukne v pláč, nebo podlehne návalu hněvu, i když k tomu nemá důvod. Může se někdy stávat zmateným, podezíravým či ustrašeným. Jindy může propadnout naprosté pasivitě a potřebuje neustále podněty, aby se zapojil zpět do života. V konečné fázi se už nemocní sami o sebe nedokáží postarat a jsou plně odkázáni na péči druhých.

Příčinu choroby stále neznáme. Víme pouze, že při jejím vzniku se uplatňují dědičné faktory, ale i různé genetické abnormality bez dědičného podkladu. Výskyt onemocnění v rodině, u rodičů, prarodičů, sourozenců tak do určité míry zvyšuje riziko vzniku onemocnění. Aby ale došlo k propuknutí příznaků choroby, musí být splněny ještě další podmínky, jež zatím nejsou zcela prokázány. Lékaři doporučují vyvarovat se obecně známým rizikovým faktorům civilizačních nemocí, jako jsou kouření, nadváha, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek pohybu a spánku či stres. Lidi ohrožuje i nízká duševní aktivita a samozřejmě vysoký věk.

Klíčová je včasná diagnostika

Jako u většiny nemocí platí i zde, že čím dříve nemocný navštíví lékaře, tím dříve může být nemoc správně diagnostikována a tedy i zahájena účinná léčba. Nemoc je zatím, bohužel, neléčitelná, ale i tak dokážeme pacientovi utlumit nebo odstranit některé příznaky, a tak prodloužit jeho zapojení do běžného života. Vědci nedávno ohlásili významný posun ve výzkumu včasné diagnostiky. Alzheimera tak dnes jde odhalit díky přítomnosti proteinu, který je za nemoc zodpovědný s více než 90procentní přesností. I dnes však mnoho lidí váhá. Mít „partnera, který schovává věci“, je ve společnosti totiž stále spojeno s předsudky a cejchem.

Je proto na místě vědět, že ne ve všech nastíněných případech musí nutně jít o Alzheimerovu chorobu. Pacient může trpět demencí způsobenou jinými příčinami. A nakonec také nemusí o demenci jít vůbec, za příznaky mohou být jiná onemocnění, jako jsou například nádor na mozku nebo cévní onemocnění. I přes kvalitní diagnostiku má jen asi 15 procent Čechů trpících demencí správnou diagnózu a přiměřenou léčbu.

V pokročilých stadiích nemoci je pro všechny zúčastněné velmi obtížné, ba dokonce nemožné, pečovat o pacienta v domácím prostředí. Je to náročné jak fyzicky, tak i psychicky, a nepřetržitou péči komplikuje nutnost bezbariérového prostředí. Ačkoli by se rodina o svého blízkého ráda starala, je v takovém případě člověku mnohdy již lépe ve specializovaném zařízení. „V případě, kdy je nemoc již diagnostikována a je nasazena léčba, je doba, kdy nemocný může zůstat sám doma bez dozoru, velmi individuální. Jsem zastáncem přístupu, aby nemocný zůstal doma co možná nejdéle,” radí Boris Šťastný.

ROZHOVOR

Výzkum je intenzivní. Výsledky zatím nejasné

Boris Šťastný, předseda správní rady Alzheimer Home

Na začátku 20. století byla nemoc klasifikována jako vzácná, v současné době se nějaká forma demence vyskytuje u více než sedmi milionů Evropanů. Co může za tak masové rozšíření?
Nemyslím, že byla tak vzácná. V době, o které hovoříte, se lidé k lékaři dostávali skutečně jen ve výjimečném případě. A tak se na nemoc příliš nepamatovalo, nebo byly její příznaky zaměňovány. Lidé se také nedožívali tak vysokého věku jako dnes, a zjednodušeně řečeno, se choroby vlastně často nedožili.

Nemoc propuká stále častěji i u mladších ročníků. Je to s něčím spojeno?
Nejvíce ohroženou skupinou jsou zejména lidé, kteří vykonávají profese náročné na lidskou psychiku, třeba vrcholoví manažeři. Dlouhodobé přetěžování mozku, nadměrný stres a málo regenerace, to vše může spolu s dalšími vlivy u jedinců s genetickými předpoklady spustit rozvoj Alzheimerovy choroby. Právě u mladších ročníků je včasné podchycení nemoci ještě komplikovanější. Málokdo si u nich totiž prvotní příznaky spojí právě s touto nemocí.

Jak dlouho jsou pacienti s diagnózou schopni samostatně fungovat? Tvrdí se, že léčba dokáže nemoc zpomalit. Jsou jednoduchá paměťová cvičení nebo osvědčené preparáty?
Postup nemoci je velmi individuální. Existují léky, jež dokáží některé její příznaky významně potlačit. Nesmíme ale zapomínat ani na snahu udržet nemocné co nejdéle mobilní a aktivní z hlediska jejich zapojení v pracovním i sociálním prostředí. Proto je trvalá aktivizace a specializovaná ošetřovatelská rehabilitace nezbytná.

Existuje zaručený recept jak udržovat mozek v „rovnováze“, abychom předešli jeho poškození?
Dnes už víme, že pouhé dědičné předpoklady k propuknutí nemoci nestačí. Ale zaručený recept není. Kdybych ho znal, nejspíš bych byl laureátem letošní Nobelovy ceny za medicínu.

Pokročil výzkum léků proti Alzheimerově chorobě, do takové míry, že by se nemoc výhledově stala vyléčitelnou, anebo je to hudba velmi vzdálené budoucnosti?
Dnes máme k dispozici pouze léky, jež působí na zmírnění příznaků nemoci, nikoli na její zastavení, nebo dokonce prevenci jejího vzniku. Výzkum je intenzivní a na některých projektech se podílí i čeští vědci. Prozatím jsou však výsledky nejisté. Osobně se však domnívám, že v průběhu deseti, maximálně dvaceti let budou vědci úspěšní.

Alzheimer Home nedávno posílila společnost Penta Hospitals CZ, která koupila majoritní podíl. Vstupem silného investora se nemocným v ČR otevírají nové příležitosti a na důstojnou léčbu dosáhne více lidí. „Chceme navázat na dosavadní skvělou práci a poskytovat pacientům kvalitní a komplexní péči,“ uvedla jednatelka Barbora Vaculíková.

Alzheimer Home v ČR
Praha 4 – Kunratice

Praha 8 – Libeň
středočeské Pyšely
Chystané projekty: Praha 22 – Pitkovice a Praha 12 – Modřany