Květa Fialová dožila v Alzheimer centru. Tam v představách stále hrála divadlo

Alzheimerova nemoc bývá nejčastější příčinou demence středního a vyššího věku. Její příčiny jsou komplikované. 

Jak se léčí Alzheimerova nemoc:

„První chvíle, kdy jsme pochopili, že bude mít paní Květa vážný problém, byla, když jsme spolu sledovali v televizi nějaký koncert. Ona se opakovaně ptala, kde se ten koncert vlastně odehrává. Vždy jsme jí to řekli, ona pokývala hlavou, a za pět minut se zeptala znovu,“ vzpomíná herec Slováckého divadla Josef Kubáník, který byl blízkým přítelem Květy Fialové.

Na sklonku jejího života byl také jejím důvěrníkem. Psal za ni dokonce její deník, když to herečka už sama kvůli své nemoci nezvládala.

Problémy při divadelních zkouškách

Před touto událostí ale podle Josefa Kubánika nic nenasvědčovalo tomu, že by Květa Fialová, byť už oslavila osmdesáté narozeniny, byla nějak vážně nemocná. „My jsme spolu dělali tři inscenace a během naší společné práce jsem si třeba všimnul, že si nemůže zapamatovat aranžmá během zkoušení. Ale to je tak běžná věc, která se stává i všem ostatním hercům, že jsem tomu nevěnoval tolik pozornosti,“ vypráví herec.

Připomeňte si Květu Fialovou v Show Jana Krause:

„Až po té příhodě u sledování koncertu mi bylo jasné, že výpadky paměti nelze přehlížet,“ říká Josef Kubáník. Byl v kontaktu s dcerou Květy Fialové, se Zuzanou Hášovou, a spolu to začali řešit. Určitě ale situace nebyla taková, že by paní Fialovou hned druhý den odvezli k doktorovi. Stejně, jako to bývá obvyklé v jiných rodinách, chvíli stav paní Květy zkoumali.

Nemůže to být jen únava ve stáří?

„Uvažovali jsme, jestli nebyla unavená, jestli to není jen přechodný stav, přeci jen jí už bylo přes osmdesát let,“ popisuje herec a dodává že během následujících týdnů zjistili, že rozhodně nepůjde o něco, z čeho se paní Květa do druhého dne vyspí. Lékaři následně diagnostikovali Květě Fialové nejčastější degenerativní onemocnění mozku – Alzheimerovu nemoc a tři roky na konci svého života strávila v Alzheimer centru.

Josef Kubáník: Květa Fialová se mi svěřila, že chtěla spáchat sebevraždu

Společnost

Josef Kubáník po dohodě s dcerou Zuzanou Hášovou vydal Poslední deník Květy Fialové a v jeho druhé části podrobně popisuje průběh hereččiny nemoci: „Nejšílenější je na Alzheimerově nemoci její plíživost. Vypadá to, že se pořád nic neděje. Ale ono se děje hodně – jenže pod povrchem! Když lidé, kteří zažívají u svých blízkých tuto nemoc, knihu četli, říkali, že to je přesně to, s čím se každý den potýkají. Kniha tedy může i pomáhat, aby lidé potkávající se s Alzheimerem věděli, že v tom nejsou sami.“

První příznaky nemoci

Podle vzpomínek Josefa Kubáníka se Květa Fialová jednou po představení svěřila, že má pocit, že kolegům hru kazila, že si nic nepamatuje. Zeptali jsme se našeho předního odborníka na degenerativní onemocnění mozku profesora Jakuba Horta z pražské Fakultní nemocnice Motol, jaké jsou první příznaky onemocnění a zda si pacient uvědomuje, co se s ním děje.

Přibývá lidí s demencí. Ústav je vhodný, když už se bojíte, radí odborníci

Zdraví

Pacient sám často cítí, že jeho paměť a orientace nebo rychlost uvažování je jednak horší, než bývala u něho samého, ale také, že je horší než u vrstevníků. Zneklidňující je, i když má sám obavy. „Nás jako lékaře zajímají zejména stížnosti na časové údaje, na poruchu orientace v prostoru. Pacient nepozná různé sekvence následnosti, tedy co bylo dříve a co později, nebo nezvládá vazbu dvou a více informací dohromady, například jak se jmenuje tato postava z knížky nebo seriálu a jaké je její povolání nebo koníček,“ vysvětluje profesor Hort.

Zmatenost i světlé okamžiky

Poslední roky života, které strávila v Alzheimercentru, měla Květa Fialová pocit, že plně pracuje a každý večer hraje, častokrát jí to museli rozmlouvat. Josef Kubáník v knize dodává, že na druhou stranu ale občas měla okamžiky, kdy říkala „to jsem to ale dopadla“.

close info Zdroj: Deník/Vladimír Šťastný zoom_in Herečka Květa Fialová.

Takový průběh choroby je podle neurologa typický. Pacienti v počátku onemocnění mají nadhled a uvědomují si zhoršené schopnosti. S postupem onemocnění si to uvědomují sice méně, ale i tehdy se mohou objevit okamžiky, kdy průběh nemoci vnímají více a kdy méně. Je to skutečně individuální, každý to má jinak.

Základní testy Alzheimerovy choroby

Diagnostické možnosti neurodegenerativních onemocnění se naštěstí neustále zdokonalují. Základem je jednoduchý screeningový test, například Montreálský test, Mini – Mental Test, Test hodin, k dispozici jsou i screeningy v mobilní aplikaci, například Terrapino.

„Když je takto zjištěno podezření, tak by měl být nemocný nasměrován k praktickému lékaři nebo rovnou ke specialistovi – neurologovi, psychiatrovi, či geriatrovi. Tam pak většinou proběhne tělesné vyšetření a objedná se CT nebo MRI mozku," říká profesor Hort. Existují také specializovaná centra, kde se vyšetřují metabolické biomarkery, například z mozkomíšního moku, nebo pomocí pozitronové emisní tomografie.

Pomůže umělá inteligence

A jak bude vypadat diagnostika neurodegenerativních onemocnění v budoucnosti?

Neurolog se domnívá, že v budoucnu, pokud bude dostupný jednoduchý krevní test, tak se provede v kombinaci spolu s genetickým vyšetřením. Takto se budou vyšetřovat osoby v rizikovém věku, které ještě nemají obtíže a bude to analogie screeningového vyšetření v určitém věku na rakovinu prsu (mamografie) nebo screeningu rakoviny tlustého střeva (kolonoskopie).

Stačí pohled do očí. Rané známky Alzheimerovy choroby odhalí už sítnice

Věda

„Věřím, že do včasné diagnostiky v budoucnu významně promluví i umělá inteligence, která pomůže lékařům léčit rychleji a přesněji,“ říká profesor Hort. „Jsem odborným poradcem zdravotnicko-technologické společnosti Neurona Lab, která v současné době pracuje na třech různých projektech s umělou inteligencí. První z nich je Neurona PET, který si dává za cíl pomáhat spolehlivě diagnostikovat Alzheimerovu nemoc. K tomu využívá zobrazovací technologie: magnetickou rezonanci a pozitronovou emisní tomografii.“

Podchytit demenci včas

Druhým projektem je Neurona ARIA, jehož cílem je vytvořit architekturu umělé inteligence, která umožní rychle a přesně odhalit komplikace biologické léčby Alzheimerovy nemoci. Toho chce dosáhnout pomocí nalezení abnormalit spojených s výskytem amyloidu nejen v mozku, ale i ve stěně cév. Při odstranění této bílkoviny z cévní stěny totiž může dojít k otoku nebo mikrokrvácení až u 25 % pacientů.

Zmatenost, smutek, strach i agrese. Při hospitalizaci seniorů s tím počítejte

Zdraví

Třetím a zatím posledním z projektů je Neurona VOX. Tento projekt se soustředí na detekci časných známek onemocnění z nahrávek řeči pacienta pomoci DNA hlasu.

Nemoc se diagnostikuje pozdě

„Snad se v horizontu několika příštích let dočkáme toho, že díky moderní technologii budou závažná onemocnění diagnostikována v časnějším stádiu, kdy nemocní ještě nemají žádné nebo jen minimální obtíže. A ne tak jak to často vidíme dnes, kdy nemocní přijdou až ve stádiu rozvinuté demence,“ dodává profesor Jakub Hort.