Od poloviny roku 2018 má v Česku začít platit zákaz zavádění amalgámových plomb těhotným ženám a dětem do šestnácti let. Stane se tak kvůli nařízení Evropské komise, která tyto plomby označila za jedovaté. Na rozdíl od současné situace budou těmto osobám proplácet pojišťovny jiné varianty plomb. V budoucnu se hovoří o zákazu používání zubního amalgámu u všech.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je působení amalgámu, především uvolňování rtuti v něm obsažené, člověku škodlivé. Na lidský organismus působí toxicky, ovlivňovat může zejména nervový systém, trávicí a imunitní systém nebo plíce.

U jedinců, kteří jsou na amalgám citlivější, se může projevit otrava řadou symptomů. Nejčastější jsou bolesti hlavy, deprese, nervozita nebo žaludeční onemocnění. Projevy jsou nárazové a většinou chronické. Bohužel se však v mnoha případech příčina velmi obtížně zjišťuje, pacient je chybně diagnostikován a je mu poskytnuta nesprávná léčba.

K podobným stanoviskům se přiklání také Mezinárodní akademie orální medicíny a toxikologie (IAOMT), která pravidelně vydává materiály související se škodlivostí amalgámových plomb. Konkrétně pak zmiňuje negativní vliv rtuti zejména na plod, těhotné ženy, ženy v plodném věku, děti, pacienty se zdravotními problémy a také personál zubních ordinací, který s rtutí přichází denně do styku, v největší míře při odvrtávání starých plomb.

V Česku se dentální amalgám stále využívá, zejména proto, že je odolný, dlouho vydrží a pro zubaře je vcelku nenáročný na výrobu. Hlavním důvodem je však jeho cena. Jedná se o nejlevnější možnost, jak prostor po zubním kazu vyplnit. Jako jedinou ji proplácejí zdravotní pojišťovny, takže je amalgám umisťován do úst hlavně těm, kteří si nemohou nebo nechtějí za péči o zuby připlatit.

Jiné země na zákaz amalgámu přistoupily už dávno. Amalgámové plomby už od roku 2008 neaplikují zubaři v Norsku, od roku 2009 ve Švédsku. Výrazně jsou omezeny v Dánsku, Estonsku, Finsku a Itálii. Další země pak přestávají používat amalgám u těhotných žen, dětí a lidí s různými onemocněními.

Alternativou ke klasickým plombám jsou u nás především takzvané bílé plomby. Jsou dražší, ale z důvodu jejich barvy také estetičtější, navíc jejich zavádění je šetrné k zubům. Zásadní výhodou však je, že neobsahují škodlivou rtuť. Na jejich výrobu se používá takzvaná kompozitní pryskyřice nebo speciální cementy. V zahraničí je aktuální trend keramických výplní.

- Zubní amalgám je kombinace kovů, přičemž padesát procent z toho je rtuť a zbytek další kovy, jako například stříbro, měď nebo cín v různých poměrech. Směs pak slouží jako výplň zubu po odstranění zubního kazu.
- Amalgám byl poprvé vytvořen před více než 150 lety. V té době šlo o závratný objev, který na dlouhou dobu ovlivnil zubní lékařství. Nicméně tehdy nebyla medicína na takové úrovni, a tak nebylo možné zjistit, jak skutečně amalgám na lidský organismus působí.
- V současnosti se používají dva druhy amalgámových plomb, dózované a kapslové. V prvním případě si zubař připravuje plombu sám v ordinaci, druhá je již připravena v kapsli. U obou je ale obsah rtuti vždy minimálně padesát procent.