Před touto studií se věřilo, že většinu imunitních buněk, jejichž úkolem je udržovat mozek, produkuje houbovitá kostní dřeň uvnitř našich ramenních a nožních kostí a do mozku se dostávají krevním řečištěm.

Nový objev však ukázal, že tzv. neutrofily, což je typ bílých krvinek, které pomáhají chránit tělo před infekcemi, jako je meningitida, vznikají přímo u zdroje v kostní dřeni lebečních kostí.

„Tato zjištění naznačují, že imunitní buňky mohou použít zkratku, aby se rychle dostaly do oblasti zánětu,“ řekla Francesca Bosettiová, programová ředitelka amerického Národního institutu neurologických poruch a mrtvice, který studii financoval.

„Zánět hraje důležitou roli v mnoha poruchách mozku a je možné, že nově popsané kanály mohou být důležité při řadě stavů. Objev těchto kanálů otevírá mnoho nových možností výzkumu,“ dodala. Další výzkum by mohl například objasnit jejich roli při reakci na akutní mrtvici, vysoký krevní tlak, Alzheimerovu chorobu a jiná onemocnění.

Použili myši

Výzkumníci z Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School použili při experimentech neutrofily myší, které označili pomocí fluorescenčního barviva, což jim je umožnilo sledovat. Poté u myší vyvolali mozkové mrtvice a záněty, aby zjistili kudy putují.

Přitom zjistili, že z lebky přicházelo více neutrofilů, než z holenní kosti. Další zkoumání pak odhalilo drobné kanály, které přímo spojují kostní dřeň v lebce s mozkovými plenami, které obalují a chrání mozek a míchu.

V další fázi vědci vzali kus lidské lebky, aby zjistili, zda se i v naší anatomii vyskytuje podobný rys jako u hlodavců. A hle, kanálky zde našli také a jsou pětkrát větší, než které předtím pozorovali v myších lebkách.