Hovoří zejména o snížené imunitě dítěte, vzniku autismu, apod. I když renomované studie tuto spojitost mnohokrát vyvrátily a naopak poukazují na pozitivní účinky očkování, někteří rodiče, podporovaní nejrůznějšími pseudoodborníky, si stále vedou svou.

Výsledek? Rekordní nárůst případů onemocnění spalničkami, nemoci, která byla v Česku donedávna takřka vymýcena. Nebo zjištění, že tříletý chlapec z Brněnska má tetanus, onemocnění, se kterým bojují některé státy třetího světa, nikoliv ovšem Evropa. Chlapcova matka však odmítla očkování.

Reakce na očkování

Jednou z posledních studií, která jednoznačně prokázala, že očkování nemůže za autismus, byla ta od dánských lékařů. V letech 1991–2010 prověřovali 657 461 dětí narozených v Dánsku a celkem našli 6517 dětí s autismem. Zaměřili se třeba na to, zda nejsou očkované děti zranitelnější nebo zda nepodstoupily více očkování brzy po sobě atd. Data následně analyzovali a jakoukoli souvislost mezi výskytem očkování a vznikem autismu nenašli.

Po očkování však může u některých dětí reakce přece jen nastat. Mezi nejčastější patří začervenání v místě vpichu nebo i zatvrdnutí, které může přetrvat pár týdnů. „Rodiče by měli být připraveni na to, že dítě může mít teplotu, bude nervóznější i spavější. Výjimečně se setkáváme s tím, že má febrilní křeče či dlouhotrvající neutěšitelný pláč,“ uvádí Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

Co dělat: Mají-li rodiče podezření na nežádoucí účinky spojené s očkováním, měli by ihned informovat svého lékaře, ale také to mohou rovnou sami elektronicky nahlásit na Státní ústav kontroly léčiv (SÚKL). Důležité je vědět šarži očkovací látky a také konkrétně popsat, jaké nežádoucí účinky zaznamenali. Jedině tak se dá u konkrétních vakcín vysledovat a vyhodnotit možné příčinné a třeba i neznámé souvislosti.

Problémy ve školce

Pokud rodiče očkování odkládají na pozdější věk nebo jej vůbec odmítají, mohou zažít problém při zápisu dítěte do mateřské školky, tam totiž nenaočkované nevezmou. Paradoxně však od pěti let nastoupit musí, ať jsou očkovány nebo ne. Jak potvrdila Ilona Hülleová, roste počet rodičů, kteří očkování odkládat chtějí. „Zcela běžně se setkávám s tím, že rodiče chtějí očkování posunout do pozdějšího věku dítěte. Často říkají, že mají strach, že očkování způsobí dítěti zdravotní potíže. Argumentují i tím, že dítě je příliš malé a má nezralý imunitní systém,“ dodala lékařka.

Nižší počet naočkovaných dětí tak pomalu snižuje kolektivní imunitu, díky které jsou před infekčními chorobami chráněni i lidé, kteří vakcinaci ze zdravotních důvodů podstoupit nemohli. K tomu je ale potřeba minimálně 98% proočkovanost, kterou Česko mělo naposled před sedmi lety, a od té doby postupně klesá. Aktuálně se pohybuje okolo 90 %. Podle Světové zdravotnické organizace je odmítání očkování jednou z deseti největších hrozeb pro veřejné zdraví.

Co dělat: Trpí-li, rodič nebo dítě alergiemi či astmatem, může situaci konzultovat s odborným lékařem, kterým je dětský imunolog nebo alergolog. Pokud by konstatoval, že dítě má problém s imunitou, jde o kontraindikaci k očkování a termín lze posunout, což je možné i v případě, že je dítě akutně nemocné. V jiném případě to nelze.

Spalničky se vracejí

Vliv kolektivní imunity je patrný především na rostoucím počtu případů spalniček. Jen do srpna letošního roku bylo nahlášeno 584 případů, přičemž loni jich bylo 203 za celý rok. A problém neřešíme pouze my. V celé Evropě bylo za první polovinu tohoto roku nahlášeno přes 90 tisíc případů onemocnění, z toho 37 lidí zemřelo. Česká republika navíc v srpnu přišla o status země bez spalniček a podle imunologa Vojtěcha Thona se dá nárůst nemocných nadále očekávat. Překvapivě jsou to ale především dospělí, kteří i přes očkování v dětství nejčastěji onemocní.

Co dělat: O přeočkování by měli uvažovat zejména lidé ve věku od 41 do 51 let, kteří mají nejmenší ochranu vůči nákaze. Ohroženi jsou zejména zdravotníci v nemocnicích a další, kteří by mohli s nemocnými přijít do styku.

Nepovinná očkování

I lidé, kteří byli v dětství očkováni, by se měli mít na pozoru. V Česku přibývá počet těch, kteří se nakazí nebezpečnou pneumokokovou infekcí. Jen za loňský rok to bylo podle informací Státního zdravotního ústavu téměř 500 lidí, z toho přes 80 lidí zemřelo. Nejohroženější skupinou jsou v tomto případě děti do pěti let a hlavně senioři.

Podle imunologa Vojtěcha Thona by právě starší občané na to neměli zapomínat a očkování proti pneumokoku, které je hrazeno zdravotními pojišťovnami, na lékaři požadovat. „Uvážím-li například jen věkovou hranici nad 65 let věku, je v upomínající dávce velmi podstatná konjugovaná vakcína proti pneumokokovým infekcím. Tato prevence bez nadsázky může zachránit starším lidem život.“

S podzimem také přicházejí chřipky, epidemie pak nejčastěji propuká v lednu a v únoru. Říjen je proto nejlepší chvíle pro ty, kdo uvažují o očkování proti chřipce. A jak je účinné? „Virus chřipky má velkou schopnost se v čase ve své struktuře měnit, tj. mutovat. To činí pro přípravu vakcíny problém. Pokud se však podaří nachystat pro danou chřipkovou sezonu vakcínu odpovídajícího antigenního složení, pak je velmi účinná,“ domnívá se Vojtěch Thon.

Výhodou je, že většina zdravotních pojišťoven poskytuje na očkování proti chřipce v rámci svých preventivních programů významné finanční příspěvky. Očkování osob starších 65 let je navíc poskytováno zdarma. Chřipka se často plete s nachlazením, a proto je potřeba zdůraznit, že je nebezpečná hlavně kvůli komplikacím, které mohou nastat především u dětí a starých osob. Patří mezi ně problémy s dýchacími cestami, které způsobuje buď chřipkový vir, nebo bakteriální infekce. Jedná se o záněty průdušek, zápal plic, u dětí zánět středního ucha. V průběhu chřipky se často vyskytují abnormality na EKG, může dojít k zánětům srdečního svalu nebo osrdečníku, v závažných případech až k infarktu myokardu.

Co dělat: Nárůst počtu pneumokokových infekcí jde ruku v ruce právě s chřipkovou epidemií. Pneumokok je totiž bakterie, kterou má člověk běžně v ústech, nose a nosohltanu. Je-li člověk nachlazený, oslabí ho virové onemocnění, bakterie se může začít množit a způsobit závažné problémy od zánětu průdušek, zápalu plic, zánět středouší až po zánět mozkových blan a sepsi. Takže je kromě očkování proti pneumokoku a chřipce důležité dodržovat zdravý životní styl a posilovat imunitu.

POVINNÁ OČKOVÁNí

- hexavakcína proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B a onemocnění vyvolané bakterií Haemophilus influenzae typu B. Dávají se tři dávky od třetího do dvanáctého měsíce.
- MMR vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Dává se mezi 13. a 18. měsícem věku. Dříve se první dávka dala odložit do pozdějšího věku, od loňského roku je stanoveno, že očkování dítě musí podstoupit nejpozději do 18. měsíce. Přeočkování druhou dávkou má proběhnout mezi pátým a šestým rokem dítěte, aby mezi dávkami byla čtyřletá pauza.

NEPOVINNÁ OČKOVÁNÍ

Rotavirové infekce (lze očkovat už od 6. týdne po narození)
Pneumokoková onemocnění
Plané neštovice
Virová hepatitida typu A
Lidské papilomaviry (HPV)
Klíšťová encefalitida
Meningokoková meningitida