Odborníkům z Čínské univerzity v Hongkongu (CUHK) se podařilo vyvinout skupinu mikroskopických „transformerů“, která může být využita například k aplikaci léku na konkrétním místě uvnitř lidského či zvířecího těla. Nová verze nanobotů, tedy milionů nanočástic ovládaných pomocí magnetického pole, dokáže měnit velikost a shlukovat se do různých tvarů. 

„Inspirovala mě hejna ptáků nebo ryb v přírodě,“ uvedl vedoucí týmu, profesor Čang Li. Ryby, ptáci, ale například také bakterie se v přírodě běžně pohybují ve skupinách, které vytvářejí nejrůznější obrazce. Dokáží přitom bleskově reagovat na prostředí, ve kterém se nacházejí, a tvarem se mu přizpůsobit.

Mravenci například umí využít svá těla jako dílky stavebnice a vzájemným propojením vytvořit řetěz či most, kterým dosáhnou i na jinak nepřístupná místa. Právě takové chování inspirovalo tým profesora Čanga k vývoji „robotích hejn“, v nichž nanoboti dokáží spolupracovat a plnit úkoly, které by jednotlivé částice dokázaly jen stěží.

Aplikace je jednoduchá

Podle Čanga může být nová generace nanobotů použita i ke stavbě miniaturních struktur o rozměrech menších než jeden milimetr. „Nanoroboti mohou být naprogramováni, aby chirurgům pomáhali s těmi nejnáročnějšími úkony. Dokáží se například protáhnout skrz nejtěsnější prostory v lidském těle, kam se současné nástroje nedostanou,“ uvedl profesor. „V současné době zkoumáme další potenciální možnosti jejich využití.“

Nanoboty je možné aplikovat injekční stříkačkou nebo třeba v průběhu operace. Tým profesora Čanga prozatím na laboratorních myších testuje, zda pomocí technologie dokáží doručit na správné místo látky k odstranění krevních sraženin či léčbě infarktu. Testy na lidech by podle deníku The Standard mohly začít během následujících pěti až deseti let.