Ukažte mi jediný kousek zeleniny, který se dá s chutí přikusovat k pivu. Kromě cibule v utopencích takový nenajdete. Přesně tak vysvětluje českou nechuť ke všem druhům zeleniny pražský lékař Jan Jelínek. Češi podle něj nedovedou žít bez piva a tomu přizpůsobili i svůj jídelníček. „Nikdy nebudeme jako Francouzi, kteří si dají ke sklence lehkého vína trochu brokolice a zdravého sýra," komentuje nelichotivou evropskou statistiku, podle které jsou Češi šestí nejhorší jedlíci ovoce i zeleniny na starém kontinentu.

Chtělo by to dvojnásobek

Průměrný Čech sní každý den jen asi 253 gramů ovoce a zeleniny. Odborníci na výživu ze Světové zdravotnické organizace přitom doporučují každému dospělému jedinci zařadit do jídelníčku téměř dvojnásobek – alespoň 400 gramů.

S tím ovšem souvisí ještě jedna statistika: Češi léta drží světové prvenství ve výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku. Tedy choroby, za kterou stojí právě sedavý způsob života a nedostatek stravy bohaté na vlákninu. V Národním onkologickém registru každý rok přibude na osm tisíc nových pacientů s nádorem střeva. Zhruba polovina z nich nakonec chorobě podlehne.

Čechům nechutná zelenina a ovoce. V Evropě patříme k nejhorším

„Jde přitom o civilizační chorobu, která se správnou životosprávou úzce souvisí. Dobře sestaveným jídelníčkem snížíme její riziko až o čtyřicet procent," připomíná lékař, poslanec a bývalý šéf resortu zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).

Poměr k masu se pomalu srovnává

Podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací se přesto situace na českých talířích postupně zlepšuje. Zatímco před sametovou revolucí snědl průměrný Čech téměř sto kilogramů masa a sedmdesát kilogramů zeleniny ročně, v posledních dvaceti letech se poměr pomalu srovnává.

Nejlépe si přitom vedou obyvatelé regionů, kde se ovoce a zelenina přímo pěstují – tedy Zlínský kraj, jižní Morava a Polabí. Vyplývá to z posledního průzkumu Ústavu zdravotnických informací a statistiky. „Samozřejmě v tom hraje roli právě samozásobení," říká předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Naopak nejméně čerstvé rostlinné stravy zkonzumují lidé z chudších regionů, kde je vysoká nezaměstnanost a nízké příjmy. „Jsou-li nižší příjmy, tak jsou právě ovoce a zelenina ty komodity, na kterých lidi šetří," vysvětluje Ludvík.