„Moje obtíže začaly před maturitou, v roce 2010, kdy jsem často měla střevní chřipku. Dvakrát mi bylo tak zle, což možná bylo způsobeno naordinovanou dietou, kdy jsem měla jíst piškoty, rohlík a čaj, že mě rodiče museli vézt na pohotovost,“ přibližuje Natálie počátek svých potíží.

„Bolesti břicha byly tak šílené, že jsem měla neovladatelný třas po celém těle. Na pohotovosti ovšem na nic nepřišli. Pokaždé uvedli, že je to střevní chřipka a z ní plynoucí dehydratace. Takže hodně pít a jíst suché rohlíky. Doktorka to také přičítala stresu před maturitou a pak změnám v mém životě, když jsem nastupovala na vysokou školu a stěhovala se od rodičů z vesnice do velkoměsta,“ říká.

V Česku bylo v roce 2018 identifikováno 21 483 celiaků. Z toho bylo 6 574 mužů a 14 909 žen. Častěji se s nemocí potýkají ženy. Průměrně trvá 6–10 let, než je člověk správně diagnostikován.

„Často mi tedy bylo takhle zle a byla jsem hodně unavená, ospalá. V létě 2012, když jsem byla o prázdninách u rodičů, jsem zkolabovala úplně. To mě v noci táta nesl do auta a vezl na pohotovost, kde jsem se opět šíleně klepala a měla strašné křeče v břiše. Vyšetření mě tak bolelo, že jsem se třásla, až mi drnčely zuby,“ líčí nepříjemné zážitky.

Teprve tam lékař doporučil Natálii vyšetření na gastroenterologii s podezřením na celiakii. „Pak se to rozjelo docela rychle, praktická lékařka mi napsala doporučení, na gastroenterologii mě po přečtení zprávy z nemocnice vzali přednostně a udělali gastroskopii i kolonoskopii,“ říká.

Lepek v čokoládě i párcích

Krevní testy celiakii potvrdily. „Okamžitě mi nařídili začít dodržovat bezlepkovou dietu. Ta jediná mi může pomoct. Musela jsem zpočátku složitě zjišťovat, v čem všem lepek je a není. Samozřejmostí bylo vynechání pečiva, buchet, sušenek, ale překvapilo mě, že byl lepek třeba i v čokoládě, kečupu nebo párcích. Zpočátku jsem dlouhé minuty studovala veškeré etikety, abych nesnědla něco nevhodného a neopakovaly se šílené záchvaty bolesti,“ popisuje Natálie úskalí choroby.

„Už je to sedm let, co bezlepkovou dietu dodržuji, a cítím se daleko lépe než kdy dřív. Během té doby jsem otěhotněla a porodila zdravého syna, takže ani s tímto nebyl problém, a jsem za to moc vděčná,“ uzavírá.

Názor odborníka - PhDr. Karolína Hlavatá, PhD. (dietoložka)
Celiakie je autoimunitní onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu). Projevy celiakie mohou být velmi různorodé, což také mnohdy znesnadňuje diagnostiku. U dětí se nemoc zpravidla projevuje neprospíváním, zpomalením růstu, časté bývají průjmy, únava. Na celiakii mohou upozornit i časté zlomeniny v důsledku narušeného vstřebávání vápníku. U dospělých bývají příznaky velmi nespecifické, zahrnují například bolesti svalů, kloubů nebo depresivní ladění. Důležitá je jednak anamnéza   stanovení protilátek proti tkáňové transglutamináze a endomysiu ve třídě IgA. V rámci diagnostiky se zejména u dospělých také přistupuje k biopsii tenkého střeva. Dokud není diagnóza potvrzena či vyvrácena, nemá být dodržována bezlepková dieta. Nečekanou nástrahou může být třeba kuchyňské náčiní nebo kontaminace potravinami s obsahem lepku. Nelze tedy například nakrájet chléb a na stejném prkénku připravovat bezlepkové pečivo.

Informace o nemoci

U lidí s celiakií dochází působením lepku k rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva. Následkem toho se povrch tenkého střeva zmenšuje, a tím se snižuje jeho schopnost trávení a vstřebávání živin. Tato porucha se může projevit kdykoli. U dětí se celiakie nejčastěji objevuje brzy poté, co jim byla prvně podána strava obsahující lepek.

Jedinou možnou léčbou je opravdu jen přísné dodržování bezlepkové diety. Pokud pacient dietu dodržuje, změny na sliznici vymizí a onemocnění se neprojevuje. Při bezlepkové dietě je zakázáno konzumovat obiloviny, které obsahují lepek, tedy pšenici (včetně špaldy), žito, ječmen, oves, a veškeré potraviny, které jmenované obiloviny obsahují.

S celiakií se mohou sdružovat i další onemocnění – např. cukrovka 1. typu, poruchy štítné žlázy a další onemocnění autoimunitního původu. Vedle celiakie existuje také alergie na pšeničnou či žitnou mouku. Nicméně je alergií jako každou jinou, projevy se nesoustředí jen na zažívací trakt, ale mohou nastat i potíže dýchací nebo kožní.

Tipy pro zdraví
Pokud byla někomu ve vaší rodině diagnostikována celiakie, je to sice zpočátku trošku komplikovanější, ale dá se s tím velmi dobře žít. V případě dětí je ideální, pokud se na bezlepkovou stravu dá celá rodina. Nemusí se vařit zvlášť dvě jídla a dítě se nebude trápit tím, že je „jiné“. Důležité je vysvětlit i příbuzným a přátelům, že vy nebo vaše děti nemůžete jíst jídla obsahující lepek, o jaké onemocnění se jedná a že není sranda to „jednou za čas porušit“. Dítěti, které má bezlepkovou stravu, vysvětlete, že některé potraviny mu škodí, ale zdůrazněte, že je plno jiných, které si může vychutnávat bez omezení.

Recept na banánové lívanečky

Nemusíte se vzdávat oblíbených jídel jen proto, že obsahují pšeničnou mouku. Stačí ji vyměnit za jinou (například kokosovou, pohankovou, rýžovou…) a pochutnat si třeba na lívanečkách k snídani.

Ingredience: 2 zralé banány, 2 vejce, 1 lžíce kokosové mouky, rostlinný olej (může být kokosový) na smažení, 1 lžička mleté skořice

Postup: Vejce rozšlehejte do pěny a vidličkou rozmačkejte banány, které k vejcím přidejte. Poté do směsi nasypte kokosovou mouku i skořici. Pánev zlehka potřete olejem a smažte lívanečky z obou stran. Podávat je můžete s jakýmkoli ovocem nebo třeba s tvarohem.