Pokud by pravidelně nechodil darovat krev, dnes už by tady zřejmě nebyl. Dobročinná aktivita ale Jaroslavovi z jihomoravských Dolních Bojanovic zachránila život. Vzorky tělní tekutiny totiž jednoho dne ukázaly na nízké hodnoty červených krvinek. Lékařka proto poslala muže na sérii vyšetření. Výsledek: vzácná rakovina lymfatických uzlin. Jaroslav se tak dostal včas k potřebné léčbě.

Dárci krve - InfografikaPříběh muže z jižní Moravy ukazuje, jak je dárcovství krve užitečné: dobrovolníci ročně zachrání nejenom tisíce druhých lidí, dárcovství krve ale nakonec může pomoci i jim samotným. Přesto počet lidí, kteří jsou ochotni podělit se o svou vlastní krev, každoročně skokově klesá.

Chybí nejméně 50 tisíc dárců

Dokládají to hlasy lékařů i čerstvá data Ústavu zdravotnických informací a statistiky: zatímco ještě před deseti lety bylo v registru dárců krve zapsáno 376 176 lidí, loni už jich bylo jen 253,5 tisíce. Tedy dokonce o třetinu méně.

A to ještě nejsou všichni evidovaní dárci aktivní. Podle lékařů chodí ve skutečnosti na odběry jen asi sedmdesát procent z nich.

Odborníci už proto bijí na poplach: počet dárců krve je podle nich třeba co nejdříve doplnit. A to nejméně o padesát tisíc lidí. „Je třeba také zvý-šit náborovou aktivitu o tři až šest tisíc nových dárců ročně,“ uvádí Miloš Bohoněk – šéf Společnosti pro transfuznílékařství.

Lékařům už kvůli tomu vyšly vstříc i některé pojišťovny. Třeba Všeobecná zdravotní pojišťovna letos v červnu oznámila, že zvyšuje příspěvek na rehabilitaci pro dárce. Nově od ní dostanou až dva tisíce korun, tedy dvojnásobek oproti předchozím letům. „Loni jsme přitom dárcům vyplatili 22,6 milionu korun,“ uvedl Oldřich Tichý z tiskového oddělení pojišťovny.

Jenomže ani to nestačí. Důvod: populace stárne, takže lidí, kteří mohou být dárci, každoročně ubývá. Brání jim v tom nastupující zdravotní potíže.

Dárce navíc špitálům přebírají komerční plazmacentra, která lidem za jejich biologický materiál platí. Za jeden odběr plazmy jim nabízejí náhradu asi 600 korun, za měsíc to může být až 1 200 korun.

„Jenomže odebraná plazma slouží jen jako farmaceutická surovina, která se z Česka okamžitě vyveze do zahraničí. Neslouží konkrétním pacientům v tuzemských nemocnicích jako krev darovaná v transfuzním zařízení,“ připomíná prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.

Zatímco se tedy rezervy krve v nemocnicích pro případ nouze tenčí, plazmy dají Češi až 600 tisíc litrů ročně – což je dokonce třikrát víc, než nakonec opravdu spotřebují. Krevní transfuzi přitom dostane každý Čech v průměru čtyřikrát za život.

Ministerstvo zdravotnictví přesto žádná nová opatření, která by situaci zlepšila, nepřipravuje. Mluvčí úřadu Gabriela Štěpanyová na dotaz Deníku uvedla, že dárci krve už jsou druhým rokem i daňově zvýhodněni. "Ke změně došlo nedávno," podotkla.