Bipolární porucha, nazývaná také maniodepresivní psychóza, je nemoc, při které nálada člověka kolísá mezi dvěma extrémními stavy (póly), od extrémně dobré až po depresi.

Lithium se při léčbě pacientů používá už desítky let, ale dosud lékaři nemohli odhadnout jeho účinnost. V roce 2008 vzniklo Konsorcium pro genetiku lithia, které mělo pomoci tyto problémy vyřešit. „U zrodu tohoto projektu stál i profesor Martin Alda, původem Čech, který mnoho let působí v kanadském Halifaxu. Spolupráce mezi ním a odborníky z NUDZ, dříve Psychiatrického centra Praha, z nějž NUDZ vznikl, je letitá," uvedl lékař Tomáš Novák z Národního ústavu duševního zdraví. Na projektu se podílelo 22 center z Evropy, Ameriky, Asie a Austrálie.

Při projektu byl analyzován genetický materiál (DNA) od 2563 pacientů užívajících lithium s určenou mírou účinnosti léčby. „Výsledkem byl nález významné spojitosti s jednou oblastí na 21. chromozomu, která kóduje geny, jejichž produkty (tzv. protein nekódující RNA) ovlivňují aktivitu jiných genů," uvedl Červenka. Objev by podle Nováka také mohl vysvětlovat, jakým mechanismem se duševní nemoci dědí. Výsledky studie podložilo i více než dvouleté pozorování skupiny pacientů léčených lithiem.

Další bádání, do něhož jsou zapojeni i odborníci Národního ústavu duševního zdraví, pokračuje. „Nyní je připravena k publikaci další genetická studie, kde se mapují genetické znaky vlastní bipolární poruchy na 40.000 osobách. Zde se sdružilo hned několik konsorcií a vznikla obrovská mezinárodní databáze vzorků DNA od pacientů s bipolární poruchou," uvedl Novák.