„Léky jim v první chvíli předepíše doktor. „Skutečnost,  že se tím vystavují riziku závislosti, si nejprve neuvědomují,“ upozorňuje Eva Mifková, ředitelka organizace Laxus, která poskytuje pomoc závislým lidem a jejich rodinám.

Po čase ale lidé zjistí, že už s tím nemohou přestat – když léky vysadí, projeví se u nich abstinenční příznaky. „Přípravky si proto začnou kupovat na černém trhu,“ pokračuje Mifková. To jim ale může pořádně zkomplikovat život: kromě prohlubující se závislosti jim hrozí i selhání orgánů. „Na životě je může ohrozit buď nevhodná kombinace s jinými přípravky, nebo s alkoholem,“ vysvětluje Mifková.

Ilustrační foto
Jiným ženám pomáhají k mateřství. Klinikám však chybí dárkyně vajíček

S návykovými léky to mnohdy přehánějí i lidé vyššího věku. Místo přípravků na bolest ale polykají medikamenty na uklidnění či nespavost. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila dokážou spotřebovat i několik desítek tabletek denně.

Mezi problémové medikamenty patří hlavně opioidy, sedativa a hypnotika. Podle výroční zprávy o stavu ve věcech drog za rok 2016 užil některý z těchto psychoaktivních léků v posledních dvanácti měsících každý osmý muž a každá čtvrtá žena, celkem tedy 17 procent lidí. Sedativa a hypnotika si vzala desetina osob nad 15 let, opioidy proti bolesti bralo osm procent Čechů. Stimulanty užilo zhruba procento dotázaných.

Lidé pilulky nejčastěji získávali na lékařský předpis, celá čtvrtina to ale podle odborníků dokázala i bez receptu. „Léky se sedativním účinkem nebo hypnotika si respondenti často dokázali obstarat od známých nebo v lékárně bez předpisu,“ uvádí výroční zpráva.

Testování na HIV. Ilustrační foto.
HIV? Včasné testování vám zachrání život