Čeští odborníci a lékaři totiž dokončili vývoj tzv. inteligentní endoprotézy, kterou nyní čeká finální fáze testů a schvalování. Pokud dopadnou dobře, do dvou až pěti let by se v Česku mohly začít prvním pacientům implantovat umělé klouby (kyčle, kolena, ramena), které dokážou samy rozpoznat nebezpečný zánět v okolí implantátu a varovat lékaře i pacienta.

Jak je to možné? Chytrá endoprotéza kombinuje dvě velké technické vymoženosti současnosti. Uvnitř je mikročip se senzory a bezdrátovým přenosem. Povrch umělého kloubu je pak pokryt speciální vrstvou bioaktivních nanovláken, která jsou „samoléčivá“. Pokud se tedy po operaci objeví zánět v okolí nového kloubu, endoprotéza to „pozná“ a odešle esemesku či e-mail lékařům. Ti mohou začít okamžitě jednat.

V první fázi lze umělý kloub nasvítit červeným světlem či laserem. Tímto úkonem se aktivuje zmíněná nanovrstva, která začne podpůrně léčit zánět v okolí. K tomu se přidá i podávání antibiotik a v případě potřeby je možné provést menší  operační výkon, ale bez nutnosti odstranit celou endoprotézu, což je bohužel problém dneška.

„Infekce kloubní náhrady je velmi závažnou komplikací, která není vůbec tak řídká, jak se na první pohled zdá. V současné době přes veškerá preventivní opatření postihuje dvě až tři procenta pacientů. Infekce endoprotézy nejen, že snižuje kvalitu života nemocného, způsobuje mu bolest, omezení pohybu a může vést k amputaci, ale též ohrožuje nemocného v některých případech i na životě,“ upozorňuje profesor David Jahoda z 1. ortopedické kliniky FN Motol, který je hlavním medicínským garantem projektu.

Na tom se podílely české firmy ProSpon, Microrisc a Mikropur, společně s Laboratoři biomechaniky člověka ČVUT Praha a 19 miliony korun podpořila vývoj i Technologická agentura ČR. „Český koncept chytré endoprotézy je prvním svého druhu, jež je komplexní, implantabilní a unikátně umí rozpoznat infekci,“ zdůrazňuje Jahoda.

Odborníci si od chytré endoprotézy do budoucna slibují nejenom méně utrpení pro lidi, ale i milionové úspory pro zdravotnictví. V Česku se ročně implantuje okolo zhruba 25 tisíc různých kloubů, nejvíce kyčlí (14 tisíc).

„Přitom náklady na léčbu infikované kloubní náhrady na jednoho pacienta činí okolo 400 000 korun,“ říká Zdeněk Čejka z kladenské společnosti ProsPon. Vývojáři podle něj řešili různá úskalí, například spotřebu energie. Nakonec se inspirovali kardiostimulátory, baterie dnes teoreticky vydrží až 15 let.