Ukrajinský lékař byl na oddělení úplně sám a ošetření pacientky nezvládl. „Museli jsme ji proto převézt jinam,“ tvrdí matka patnáctileté dcery. Na cizince i Jesenickou nemocnici, která doktora zaměstnala, proto poslala stížnost. Tou se nyní zabývá revizní komise České lékařské komory. 

„Prošetřování případu je teprve na začátku, ale už teď máme velké podezření, že nemocnice zřejmě pochybila. Nechala totiž zahraničního lékaře, který ještě nemá dokončené aprobační a jazykové zkoušky, léčit pacienta bez přímého odborného vedení,“ přibližuje podrobnosti případu mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

To je podle něj špatně. Zdravotník bez ukončeného vzdělání totiž dle něj nesmí na pacienta sám sáhnout.

Doktor se navíc podle stížnosti nacházel na dětském oddělení, ačkoliv výjimku měl od ministerstva zdravotnictví udělenou jenom pro chirurgii. 

Jesenická nemocnice se samozřejmě brání a popírá, že by u sebe lékař neměl dozor. V pořádku byl podle mluvčí Lucie Drahošové také jeho postup při ošetřování. 

Lékař podle ní hovoří plynně česky a disponuje všemi potřebnými povoleními k práci. „Jednotlivá vyšetření zdravotníci indikovali uvážlivě s ohledem na pacientku i její aktuální zdravotní stav,“ odmítá i další výtky stěžovatelky a komory Drahošová.

Práce jen pod dozorem

Ať už dopadne případ z Jesenické nemocnice jakkoliv, ukazuje se na něm, jak velký spor se nyní mezi českými zdravotníky rozhořel. 

close Lékaři na 'výjimku'. info Zdroj: Deník zoom_in Špitály i ordinace se potýkají s obrovským nedostatkem personálu, a tak se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo situaci narychlo uhasit alespoň pomocnými silami ze zahraničí. Několika stovkám především ukrajinských lékařů udělilo výjimku, díky které mohou v Česku začít léčit, přestože ještě nesložili jazykové a aprobační zkoušky. 

„Ministerstvo vydává ukrajinským zdravotníkům mimořádné roční povolení k výkonu odborné praxe. Všichni lékaři ale musí pracovat výhradně pod přímým dohledem odborníka. Cílem opatření je urychlit začlenění těchto odborníků do českého systému zdravotnictví a ulevit přetíženým nemocnicím, kterým se nedostává personálu,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová. 

Bez ukrajinských lékařů by se podle ní provoz některých špitálů úplně zhroutil a pacienti by zůstali bez pomoci. Platí to hlavně pro nemocnice, které stojí v pohraničí.

Ředitelé špitálu aktivitu ministerstva chválí. „Nedokážu si představit, že bychom tyto posily neměli. Některé nemocnice by už zřejmě nebyly schopny provoz určitých oddělení utáhnout. Musely by je zavřít,“ řekl třeba šéf Asociace českých a moravských nemocnic Ladislav Fiala.

Spokojeny jsou i kraje, které většinu menších nemocnic zřizují. Třeba podle karlovarské hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové by péče v re-gionu bez ukrajinských lékařů zkolabovala. „Navíc s nimi máme většinou dobré zkušenosti,“ řekla.

Proudí sem hlavně chirurgové

Jenomže podle České lékařské komory má toto řešení celou řadu úskalí. Pravidla, která ministerstvo nastolilo, totiž prý část nemocnic nedodržuje. „Ukrajinští lékaři bez dokončených jazykových a aprobačních zkoušek mají v podstatě status medika. To znamená, že vůbec nesmějí sahat na pacienta, pokud vedle nestojí jejich školitel. To se ale bohužel děje,“ tvrdí mluvčí komory Michal Sojka. 

Některé špitály podle něj nechávají „nedostudované“ lékaře sloužit na odděleních úplně samostatně. Tím podle něj ohrožují pacienty. „Problém to ale znamená i pro samotné ukrajinské kolegy, kteří jsou takto zneužíváni jako levná pracovní síla. Slouží od nevidím do nevidím za mnohem horších podmínek,“ doplnil Sojka.

Aby komora ukázala, o jak rozsáhlý problém jde, sestavila seznam všech cizinců, kteří od ministerstva výjimku léčit i bez zkoušek dostali. 

Data komoře poskytlo samotné vedení resortu, údaje jsou platné k červenci tohoto roku (od té doby se mohly počty zdravotníků změnit – někteří zkoušky složili, další se vrátili do vlasti a noví je mohli nahradit).

Na seznamu, který nyní přináší také Deník, je celkem 426 lékařů.

Nejčastěji působí na internách, chirurgických odděleních a jako anesteziologové. To znamená v odvětvích medicíny, ve kterých doktoři skutečně nejčastěji chybí. 

Například provoz chirurgických oddělení nedokáže podle předloňského průzkumu odborných společností vlastními silami zajistit celých 92 procent českých nemocnic. U interen je to 75 procent a v případě porodnic má problémy 63 procent zařízení.