„Momentálně probíhají preklinické zkoušky – to znamená testy na buněčných kulturách,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví a současně hlavní český vakcinolog Roman Prymula.

Bezpečná cesta

Výzkum se podle něj bude ubírat zcela konzervativními cestami. „Chceme vyvinout naprosto klasickou vakcínu obsahující malou část mrtvého viru,“ řekl Deníku Prymula.

Krávy. Ilustrační snímek
Koronavirové šarlatánství. Před nákazou údajně ochrání vodka či kravská moč

Tento postup je totiž podle něj nejprověřenější a nejbezpečnější. Při vývoji vakcín se používá celá desetiletí. „Má sice i své nevýhody – například vakcína nemusí vyvolávat dostatečně silnou imunitní reakci organismu -, přesto nám tato cesta přijde jako nejlepší,“ uvedl náměstek Prymula.

Nežádoucí reakce

Další vědecké týmy světa se vydaly jiným směrem – pokoušejí se vyrobit takovou vakcínu, která by tělo po očkování „vyburcovala“ k daleko větší reakci. „Přidávají do ní kvůli tomu ještě i genetickou informaci jiného viru, o kterém se ví, že tuto silnou reakci vyvolá,“ popisuje Prymula.

Vývoj takové vakcíny je ale podle něj náročnější. Očkovací látky tohoto typu navíc mívají závažnější nežádoucí reakce, které se také objevují výrazně častěji.

Mnoho otazníků

„Přesto je dobře, že se tím někdo zabývá, protože stále ještě netušíme ani to, jestli si lidé vůbec dokážou vytvořit imunitu po prodělané koronavirové nákaze. Tedy po kontaktu s živým virem. Nikdo proto nemůže vědět, jak organismus zareaguje na vakcínu s virem mrtvým,“ vysvětluje vakcinolog Prymula.

Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze.
Nespavost, únava, ztráta radosti. Kdy už by člověk měl vyhledat psychiatra?

V současnosti se podle něj po celém světě vyvíjí až 96 různých očkovacích látek proti koronaviru, osm z nich už je dokonce v klinických hodnoceních. To znamená, že mají za sebou testy na zvířatech a nyní se zkoušejí na dobrovolnících z řad lidí. „Vůbec nejdál jsou ve vývoji tři soukromé farmaceutické firmy,“ doplnil Prymula.

První testy

I některé z těchto „komerčních“ vakcín by se podle něj časem mohly testovat i v Česku.

Vývoj očkování proti koronaviru podporují i světoví byznysmeni. Jedním z velkých sponzorů, který poslal na výrobu vakcín různého typu miliardy korun, je například nadace Billa Gatese. Ta se rozhodla podpořit dokonce několik továren, které by mohly vakcíny vyrábět.

Nadace je rovněž v kontaktu s farmafirmami, které se chtějí chopit výroby očkovací látky, na níž nyní pracují vědci z Oxfordské univerzity. Tato vakcína proti koronaviru je jedna z těch, které se tento týden začaly testovat na lidech.

Zdravotníci u lůžka pacienta nakaženého koronavirem na jednotce intenzivní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, 7. dubna 2020
Remdesivir prošel testem. Účinný může být už pět dní po podání

Očkování ještě letos

Experti přitom doufají, že bude látka dostupná veřejnosti ještě letos na podzim. K vývoji vakcíny zavelel na konci minulého měsíce také americký prezident Donald Trump. Ten dokonce uvedl, že ponese za vývoj očkovací látky sám osobní odpovědnost.

Vědci také pracují na vývoji prvního léku na onemocnění covid-19.