Studie zaměřená na neuropsychologické metody vhodné pro starší populaci je nejrozsáhlejší v Česku. Klade si za cíl vytvořit na míru lidem nad 60 let testy kognitivních funkcí. Prostřednictvím těchto funkcí člověk vnímá svět, jedná, reaguje a zvládá úkoly.

„I zdravý mladý člověk plný sil si pamatuje omezené množství informací. Od určité hranice je zapomínání projevem kognitivní poruchy v důsledku neurodegenera­tivního onemocnění mozku," uvedla Štěpánková.

Zatímco při odběru krve či stanovení hladiny cukru se výsledky daného pacienta porovnávají s normou, u psychologických testů tomu tak úplně není. Výkony v testech paměti a logického usuzování souvisejí s věkem, vzděláním i kulturou a jazykem vyšetřovaného. Proto by testy měly odpovídat kulturnímu prostředí a zohlednit standard věku a vzdělání.

Tým vedený Miloslavem Kopečkem publikoval výsledky v mezinárodních i českých odborných časopisech a představil je na odborných konferencích. V článku v České a slovenské neurologii a neurochirurgii vědci ukázali, že výkon v MMSE je závislý i na věku a vzdělání. „Pokud se nebere v potaz věk i vzdělání, mohou být někteří lidé chybně označeni za pacienty se syndromem demence a naopak mladší a vzdělanější lidi nemusí jednotně stanovená hranice pro tento test zachytit," vysvětlila Štěpánková.

Česká verze Filadelfského testu verbálního učení, kde jde o zapamatování 12 slov ze tří kategorií, vznikla na základě frekvenční analýzy slov na české populaci. Jde tak podle Štěpánkové o konstrukčně nový test s vlastními normativními daty, který je mezinárodně srovnatelný. Oproti dřívějšímu testu má podrobnější normy právě pro starší populaci.

Do studie NÚDZ vstoupilo v prvním roce 568 seniorů ve 12 krajích, z měst i venkova. Každoročně projdou 1,5 hodinovým vyšetřením, které sestává z řady neuropsycholo­gických testů a dotazníků.