Třetina pomůcek, ze kterých mohou lékaři vybírat, ve skutečnosti na trhu není.

Ministerstvo se chystá udělat mezi zdravotnickými prostředky pořádek.

Podobné je to se sluchadly, glukometry nebo berlemi. Také tyto pomůcky prodejci často zaměňují. „Pacient tak nakonec dostane něco úplně jiného, než mu lékař původně doporučil. Mnohdy samozřejmě méně vhodného,“ přidává svou zkušenost předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Fiktivní pomůcky

Důvodem ale není snaha obchodníků vydělat. Problém je spíš v tom, že část  zdravotnických prostředků na trhu jednoduše není. Ačkoliv je výrobce u českých úřadů zaregistroval, do prodejen je nakonec nikdy nedodal. Nebo je po krátké době stáhl. „V oficiálním seznamu ale vedeny stále jsou a některé mají dokonce přiznanou úhradu od pojišťoven,“ pokračuje Šonka. Lékaři tak s nimi stále počítají.

To by se mělo změnit. Šonka vyzval ministerstvo zdravotnictví, aby udělalo v pomůckách pořádek. „Fiktivních“ položek je totiž podle něj v seznamu dokonce třetina. „Ministerstvo by proto mělo zařídit, aby se do sazebníku pojišťoven dostávaly jen takové zdravotnické prostředky, u kterých bude výrobce garantovat dostupnost na trhu,“ řekl Šonka.

Vedení resortu zdravotnictví souhlasí. „S revizí počítáme,“ potvrdil poradce ministra zdravotnictví pro oblast zdravotnických prostředků Jakub Král. Vyřešit by se měly i další sporné věci – například způsob, jak se pomůckám stanoví úhrada z pojištění. Ostatně ministerstvo se tím zabývat  musí – ústavní soud totiž loni na jaře shledal, že jsou dnešní pravidla neprůhledná.

Pojišťovna sice lidem na některé pomůcky přispívá, ale není jasné, podle jakého klíče je vybírá. „Proplatí vždy jen nejlevnější variantu na trhu, a to ze tří čtvrtin. Nehledí přitom na to, jestli je výrobek pro daného pacienta vhodný, nebo ne,“ vysvětluje senátorka a lékařka Alena Dernerová, která se na soudce spolu s dalšími kolegy z horní komory obracela.

O tom, která pomůcka je nejlevnější, se ale nerozhoduje v soutěži. Dodavatele si pojišťovna vybírá v neveřejném jednání s výrobci. Nasmlouvaná cena se navíc průběžně upravuje podle průzkumu trhu – pacient tak mnohdy dopředu neví, jaký prostředek dostane a kolik na něj bude doplácet.

Soudci proto rozhodli, že se pravidla musí změnit. Zákonodárcům na to dali roka půl. Ministerstvo už proto na nové normě pracuje, prosadit ji musí do konce tohoto roku. Jinak nastane kolaps – současná zákonná ustanovení přestanou platit a zdravotnické pomůcky už nebudou mít stanovenou cenu a úhradu.

„Už máme připravené paragrafové znění zákona, poslali jsme ho do připomínkového řízení,“ tvrdí Jakub Král. Vláda by měla normu projednat v červnu, poslanci do prázdnin. „K senátorům by se měla dostat v říjnu,“ doplnil.

Podle nového zákona se všechny pomůcky roztřídí do skupin na základě toho, k čemu slouží. Každá skupina pak dostane svou cenu a úhradu. Tu navrhne sám výrobce, rozporovat ji ale budou moci pojišťovny, odborná veřejnost i pacientské organizace. Konečné slovo bude mít Státní ústav pro kontrolu léčiv. Odvolacím orgánem v případě neshod bude ministerstvo zdravotnictví. „Všechna řízení budou přezkoumatelná,“ dodal Král.

Zdravotnických prostředků se vyrábí asi šest tisíc.

Jsou to například krycí materiály, stříkačky, jehly nebo pleny. Řadí se mezi ně i glukometry, berle, invalidní vozíky či nitrooční čočky.

Obchod se zdravotnickými prostředky ročně přesahuje40 miliard korun.

Zdroj: CzechMed