Problémům, včetně předčasné smrti, lze předejít tím, že člověk nenechá cholesterol negativně působit. Proto je důležité chodit na preventivní prohlídky. Nárok na první vyšetření cholesterolu má každý člověk v osmnácti letech. „Pakliže žijeme plus minus podobně, nemění se naše tělesná hmotnost, stravování a pohyb, hladinu cholesterolu v krvi máme hodně stabilní,“ uvedl Vrablík.

Když je tedy při prvním měření vše v pořádku, další následuje ve třiceti, pak ve čtyřiceti a následně v pětiletých intervalech. Laboratorní vyšetření cholesterolu není náplní standardních dvouletých preventivních prohlídek. „Je ale pravděpodobné, že ho lékař zdravotní pojišťovně – když je k tomu v rámci léčby důvod – vykáže jako běžnou péči,“ zmínil expert v lipidologii a preventivní kardiologii.

K častějšímu měření dochází, když člověk do ordinace zamíří kvůli vyšší hladině cholesterolu nebo vysokému cévnímu riziku v důsledku cukrovky či vysokého krevního tlaku.

Jak už Deník informoval, včasnému záchytu možných potíží by pomohl i plošný screening dětí, o který odborníci usilují. Doposud je vyhláškou ministerstva zdravotnictví nařízeno testovat jen pětileté a třináctileté děti z rodin s vysokým rizikem výskytu kardiovaskulárních onemocnění.

Průzkum odhalil nevědomost lidí

Pokud se vyskytne problém, lékaři mají k dispozici účinné a bezpečné léky, které lze podávat už od dětství. Z aktuálního průzkumu zdravotní gramotnosti, který si nechala vypracovat Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR a zúčastnilo se jej přes tisíc respondentů, vyplývá, že o lécích na cholesterol, nazývaných statiny, někdy slyšelo 43 procent dotázaných, spíš ženy.

Jak předejít infarktům či mrtvicím

Důležité je vedle hladiny cholesterolu hlídat si krevní tlak (ideální je 120/80, nad tyto hodnoty je zvýšený, což je třeba řešit s lékařem), tělesnou váhu, nepřehánět to s cukrem, nekouřit, hýbat se či jíst vyváženou stravu.

Většina respondentů správně uvedla, že přínosy jejich užívání převažují nad riziky. Poměrně dost lidí se jich ale obává. Mají pocit, že dlouhodobě poškozují játra a ledviny, nehodí se pro diabetiky či že nízká hladina cholesterolu zvyšuje riziko rakoviny. „Nic z toho není pravda,“ zdůraznil Vrablík. Stejně tak je omyl, že je lze vysadit a brát jen dočasně.

Léky, které snižují hladinu tuků v krvi, užívají stovky tisíc lidí. „Asi pěti stům našich pojištěnců jsme loni uhradili léčbu těmi nejmodernějšími hypolipidemiky, což jsou monoklonální protilátky, takzvané PCSK9 inhibitory,“ přiblížila ředitelka zdravotnického úseku Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR Zdeňka Salcman Kučerová.

Co je vlastně cholesterol a jak poznáme, že jej máme příliš vysoký?

| Video: Youtube

„Zlý“ LDL-choresterol

Z rozsáhlého průzkumu též vyplývá, že 58 procent respondentů se mylně domnívá, že příčinou vysoké koncentrace cholesterolu v krvi je výhradně nadmíra tuků ve stravě. Naopak jen 29 procent jich ví, že to jediný důvod být nemusí. Jednou z příčin totiž bývá i dědičná metabolická porucha. Kupříkladu familiární hypercholesterolemie, při níž si tělo vyrábí abnormálně velké množství cholesterolu a neumí se s ním vypořádat.

close info Zdroj: Deník zoom_in Hlídat je třeba především hladinu LDL-cholesterolu, toho takzvaně „zlého“. Jak zdůraznil Vrablík, pacienti se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem by se měli snažit mít hodnoty jeho hladiny ideálně do 1,4 mmol/l. Zcela zdraví lidé maximálně do 3 mmol/l. Třetina oslovených se ale mylně domnívá, že v normě je i hladina nad 3 mmol/l.

Z průzkumu též vyplývá, že jen 32 procent těch, kteří testováním v posledním roce prošli, umí říct, jakou hodnotu LDL-cholesterolu mají. A to včetně více než dvou třetin oslovených, kteří jsou k srdečně-cévním komplikacím rizikoví, a téměř poloviny těch, jež jsou k nim rizikoví velmi.