Kliknutím zvětšítePřesto se chřipka ještě ani teď na přelomu března a dubna úplně nevzdala. „Po odběrech z 30. března laboratoř potvrdila nové tři případy chřipky na Jihlavsku. U dvou lidí se jedná o chřipku typu A/H1N1, u třetího o chřipku typu B,“ informovala v úterý 3. dubna vedoucí protiepidemického oddělení Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Radka Štěpánková. „Přesto můžeme říct, že je epidemie minulostí, v týdnech, kdy kulminovala, přibývalo i kolem 35 potvrzených případů na Jihlavsku v jednom týdnu,“ dodala.
V minulém týdnu přibyl i jedenáctý případ úmrtí na chřipku na Vysočině v současné chřipkové sezoně. „V minulém týdnu jsme měli nahlášeno, že 15. března zemřela na Žďársku na chřipku typu A žena, rok narození 1935,“ uvedla k nově zaregistrovanému případu úmrtí na chřipku Štěpánková.
Pokud se statistika, která hovoří o 23 závažných případech a 11 úmrtí, už nezmění, bude v tomto směru příznivější než před rokem. Tehdy zemřelo na chřipku na Vysočině 13 lidí.
Letos je regionální chřipková úmrtnost zajímavější tím, že na ní měla větší podíl chřipka typu B. Tento virus byl letos příčinou šesti úmrtí, zatímco před rokem se podepsal pod čtyři úmrtí, která měla souvislost s chřipkou.
Oproti předešlé sezoně se změnil i poměr úmrtí z hlediska pohlaví nemocných. Zatímco v chřipkové sezoně 2016/2017 zemřelo na Vysočině deset mužů a tři ženy, letos to byli čtyři muži a sedm žen. Nejstarší pacientka, která letos nepřežila onemocnění chřipkou, byla ročník 1927, naopak nejmladším byl o 31 let mladší muž.
V šesti případech došlo na úmrtí na Jihlavsku, ve dvou na Třebíčsku a Žďársku, jeden z nemocných zemřel na Pelhřimovsku.
První dvě úmrtí byla zaznamenána 10. února, poslední pak 19. března. V únoru zemřeli tři lidé, v březnu jich bylo osm. I na této statistice je patrné, jak se letošní chřipková epidemie lišila od té loňské. V minulé sezoně došlo k prvním třem případům úmrtí už v prosinci 2016, další sedm pacientů podlehlo závažné nemoci v lednu 2017 a zbývající tři v únoru loňského roku.
Letos poprvé od sedmého kalendářního týdne roku 2007 překonal počet akutních respiračních onemocnění na Vysočině hranici dvou tisíc případů. V sedmém týdnu 2018 bylo v kraji 2031 nemocných v přepočtu na sto tisíc obyvatel, o týden později pak epidemie kulminovala na 2199 nemocných na sto tisíc obyvatel. „Letošní epidemie byla tím, že začala v únoru a přetrvala až do poloviny března, hodně vyčerpávající,“ poznamenala Radka Štěpánková.
Epidemie trvala bezmála dva měsíce. Podobná epidemie byla na Vysočině naposledy ve zmíněném roce 2007, kdy kulminovala na 2399 nemocných v šestém kalendářním týdnu, nebo v roce 2005, kdy bylo od pátého do desátého týdne po celou dobu více než dva tisíc nemocných a vrchol byl dokonce 3436 nemocných v sedmém kalendářním týdnu.
Chřipková epidemie 2017/2018 si na Vysočině vyžádala vyhlášení zákazů návštěv ve třech desítkách lůžkových zařízení. Řada zákazů trvala dlouhé týdny. Například do pelhřimovské nemocnice nemohly návštěvy od 31. ledna do 22. března, tedy celých 51 dní v řadě. V devátém týdnu byl zákaz návštěv vyhlášen současně na 26 místech kraje.
Chřipková sezona 2017/2018 na Vysočině v datech
(k 3. dubnu)
Počet závažných případů onemocnění: 23
Z toho úmrtí: 11
Nejvíce akutních respiračních onemocnění: 2199 (v 8. kalendářním týdnu)
Nejvíce zákazů návštěv: 26 (v 9. kalendářním týdnu)
Zdroj: KHS Kraje Vysočina
Akutní respirační onemocnění na Vysočině
TÝDEN POČET NEMOCNÝCH VÝVOJ NEMOCNOSTI
3/2018 1024 +10 %
4/2018 1276 +25 %
5/2018 1534 +20 %
6/2018 1851 +21 %
7/2018 2031 +10 %
8/2018 2199 +8 %
9/2018 1649 -25 %
10/2018 1640 0
11/2018 1359 -17 %
12/2018 1201 -12 %
13/2018 912 -24 %
Zdroj: KHS Kraje Vysočina
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
