Udělala jen to, co drtivá většina Čechů: několikrát přechodila chřipku. Důsledky ale byly fatální. Markétě po pár letech vypovědělo službu srdce. „Dostatečně neřešené problémy nejprve vyústily v zánět srdečního svalu, později se můj zdravotní stav zhoršil natolik, že jsem musela až na transplantaci,“ vzpomíná žena. Její život už prý nikdy nebyl jako dřív.

Čechů, které by mohl potkat stejný osud jako Markétu, jsou přitom tisíce. Podle průzkumu agentury STEM/MARK totiž chřipku a další virózy běžně přechází dokonce třetina Čechů.

„Místo aby se pořádně vyleželi, chodí do práce. A to tak dlouho, dokud to aspoň trochu vydrží. Mezitím přitom úspěšně nakazí většinu svých kolegů, protože naprosto nejtypičtějšími příslušníky této skupiny lidí jsou zaměstnanci v takzvaných openspacech, kde se viry šíří obzvlášť rychle,“ potvrzuje výsledky průzkumu svými zkušenostmi i pražský praktický lékař Jan Jelínek.

Tím ale sobě i kolegům zadělávají na problémy. „Přecházením viróz se totiž vyčerpává imunitní systém.
Ten nám přitom neslouží jen k tomu, aby odrážel útoky virů. Hlídá také například to, aby se jednoho dne nějaká buňka nezbláznila a neproměnila se v nádor,“ připomíná Jelínek.

Záněty dutin i nervové soustavy

Přecházení zdánlivě banální choroby tak může vyústit až v závažné důsledky. „Objevit se mohou záněty dutin, středního ucha nebo zmíněného srdečního svalu. Hrozí i problémy nervové soustavy,“ přidává výčet dalších komplikací Michal Jurovčík – primář Kliniky ušní, nosní a krční při Fakultní nemocnici Motol.

Čím častěji přitom člověk stůně, tím je riziko vyšší. Podle lékařů virózy dospělého člověka přemůžou v průměru čtyřikrát ročně, u dětí je to dokonce osmkrát do roka.

Paradoxní ale je, že zatímco sami nachlazení přecházejí, u druhých už Češi tentýž zlozvyk netolerují. To, že jim vadí nemocný kolega v práci, uvedlo v dotazníkovém šetření agentury STEM/MARK dokonce 70 procent oslovených lidí.

Záleží i na zaměstnavateli

Z průzkumu dále vyplynulo, že do práce chodí i s virózou nejčastěji mladí lidé do třiceti let. Asi polovinu lidí odradí od docházky do zaměstnání až horečka. Naopak jen čtyři procenta lidí zůstávají doma i při obyčejné rýmě.

„Je to samozřejmě závislé i na tom, jestli jejich firma poskytuje takzvané sick days, případně jaké jsou další aktuální podmínky hrazení nemocenské,“ přibližuje další zjištění ředitel STEM/MARK Jan Tuček.

Sick days neboli několik dní zdravotního volna bez zkrácení platu podle něj může využívat asi čtvrtina zaměstnanců. Většinou jde o pracovníky ve větších městech. Nachlazení řeší Češi většinou bez pomoci lékaře, sami si naordinují čaj, vitaminy nebo volně prodejné léky.