„Přibližně v roce 2004 jsem začal mít vážnější problémy s dýcháním, které se neustále zhoršovaly. Lékaři se zpočátku domnívali, že je to věkem, poté že jde o srdeční problém a až v roce 2006 se zjistilo, že jde o onemocnění plic. Byla mi stanovena diagnóza CHOPN III. stupně a rozedma plic," říká Jiří.

Začal docházet do plicní poradny, kde se mu dostalo léků a pravidelných kontrol. "V roce 2009 jsem ale prodělal chřipku, kvůli ní se moje nemoc výrazně zhoršila a byl mi přiznán plný invalidní důchod. Asi po dvou letech jsem na vlastní žádost změnil lékaře a přešel do plicní poradny FN v Hradci Králové. Tam mi umožnili chodit na rehabilitační cvičení, kde jsem se naučil, jak procvičovat dýchací svaly a jak postupovat v případě větší fyzické zátěže. Jednotlivé cviky a rady jsem si zapisoval a dodnes se podle nich řídím a pravidelně cvičím," dodává Jiří.

Počty

Ve světě trpí přibližně 600 milionů lidí CHOPN.

U lidí ve věku nad 40 let se nemoc vyskytuje až v 10 % případů.

CHOPN je udávána jako 4. nejčastější příčina úmrtí.

Hospitalizace na CHOPN je v posledních letech trojnásobná v porovnání s hospitalizací pro astma.

Po přiznání invalidního důchodu potřeboval mít nějakou aktivitu, a tak oprášil svoji již skoro zapomenutou zábavu, fotografování. "Díky internetu jsem začal získávat první úspěchy, poté jsem dostal i několik ocenění na celostátních soutěžích a nakonec mi nabídli členství v Unii výtvarných umělců, kde jsem dodnes, a dokonce jsem se v letošním roce stal kandidátem do její rady. Touhle činností jsem získal nečekané množství kvalitních přátel a pravidelně svoje fotografie prezentuji na autorských výstavách," těší ho.

"Navíc jsem se v posledních letech začal učit hrát na ukulele a na zobcovou flétnu, což mi taktéž přináší veliké potěšení a hodně příležitostí k přemýšlení. Navíc flétna mi přispívá ke zlepšení dechu. V rodině i mezi přáteli mám velikou podporu a nezištnou pomoc. Mám mnoho plánů do budoucna, jsem plný optimismu, vůbec si nepřipouštím svoji nemoc ani svůj věk," říká Jiří.

V posledních týdnech, kdy v Česku rozšířila pandemie koronaviru, nevychází raději vůbec ven. "Jídlo si necháme dovážet do bytu, případně je obstarává dcera. Cítím, že mně chybí pohyb, a tak denně cvičím, abych si alespoň trochu udržel fyzickou kondici úměrnou mému věku sedmdesáti let.“

Názor odborníka

Doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. (přednosta Plicní kliniky, Fakultní nemocnice Hradec Králové)

Chronická obstrukční plicní nemoc je dlouhodobé a v čase se pomalu zhoršující onemocnění postihující plíce a dolní dýchací cesty, způsobené zejména kouřením cigaret a dlouhodobým vdechováním znečištěného ovzduší. CHOPN postihuje více než půl milionu Čechů. Hlavním projevem je postupně se zhoršující pocit dušnosti při námaze, kašel a únava. Obtíže u pacientů s CHOPN se někdy skokově zhoršují při klasických podzimních a jarních respiračních infekcích nebo v době smogových situací.

Covid-19 má tak do jisté míry podobné příznaky jako CHOPN. U pacientů s CHOPN proto někdy nemusíme poznat, že u nich došlo k akutní koronavirové infekci. Pacienty s CHOPN obvykle léčíme inhalačními léky, které mají za cíl zvětšit průchodnost dolních dýchacích cest. Pacienty s CHOPN bychom měli očkovat proti chřipce a zápalu plic. Někteří pacienti dostávají tabletové léky snižující plicní zánět nebo bojující proti bakteriální infekci dýchacích cest, která občas CHOPN provází.

Kromě léků jsou i jiné metody léčby – operační nebo bronchoskopické, případně léčba pomocí domácích přístrojů dodávajících kyslík nebo pozitivní přetlak do dýchacích cest. Někdy připadá v úvahu transplantace plic.

Informace o nemoci

CHOPN je chronické zánětlivé onemocnění vedoucí k trvalému zúžení průdušek a zániku plicní tkáně (rozedma plic).

Zánět vzniká v reakci na vdechování škodlivin – zejména tabákového kouře.

Právě kouření v 70 % případů způsobuje chronickou obstrukční plicní nemoc.

Mezi další rizika pro vznik nemoci patří vdechování chemikálií, prachu a opakované záněty dýchacích cest.

Mezi hlavní příznaky patří dlouhodobý kašel a zadýchávání, které se zhoršuje tělesnou zátěží nebo při nachlazení.

U plicního lékaře proběhne spirometrie, rentgen hrudníku a následně, zda máte CHOPN a jaké je její stadium.

Nemoc se dělí na čtyři stadia, kdy první lehké stadium se vyznačuje vleklým kašlem a vykašláváním, u druhého středně těžkého už je člověk dušný, při třetím těžkém stadiu je plicní funkce snížena nejméně o polovinu a poslední, velmi těžké stadium znamená, že plíce fungují už pouze na 30 % a dušnost bývá i v klidu.

Tipy pro zdraví

Pacienti s chronickými plicními nemocemi by se v současné době neměli zcela zavírat doma, ale naopak chodit na krátké procházky do přírody, případně denně alespoň 10 minut cvičit. Chůze CHOPN nemocným prokazatelně zlepšuje jejich životní vyhlídky. Nikdo z pacientů by se neměl dlouhodobě zdržovat v zakouřeném, prašném či jinak znečištěném ovzduší.

Také je důležité pravidelně větrat. „Průběh nemoci ovlivňuje i to, jakému množství viru byl člověk vystaven – důkladným větráním, zejména v místnostech, kde se stýkáme s ostatními lidmi (členové domácnosti či pracoviště), je minimalizujeme,“ vysvětluje profesorka Martina Vašáková, předsedkyně českých plicních lékařů. Samozřejmostí by podle ní mělo být nekouření, konzumace zeleniny a ovoce a doplnění vitaminu C a D3.

„Bude-li již příští rok dostupná vakcína proti SARS-CoV-2, budeme ji doporučovat všem nemocným s CHOPN (jako prevenci vzniku život ohrožujícího zápalu plic),“ doplňuje docent Vladimír Koblížek.