Šířit osvětu, sjednotit informace ohledně císařského řezu a sdružovat příklady dobré praxe. Takový je cíl projektu Císařovnám, na kterém spolupracují porodní asistentky, duly, ale také i porodníci. Především chtějí upozornit na to, že současná zdravotní péče o ženy, které neporodily klasicky, je po porodu velmi omezená.

Ženy po císařském řezu standardně zůstávají v porodnici o den déle než ty, které porodí fyziologicky. „Během hospitalizace je péče o jejich zdravotní stav intenzivní, v den propuštění z porodnice však zcela končí. Zatímco po operaci kolene vám lékař předepíše sérii rehabilitací, druhý den po císaři dostanete do ruky miminko a staráte se,“ upozornila zakladatelka projektu Eva Zubec.

Ilustrační foto. Poporodní péče porodní asistentky
Čerstvé matky mají nárok na péči porodní asistentky, pravidla jsou ale složitá

Mnoho žen proto podle ní čeká situace, na kterou vůbec nejsou připravené i kvůli zažitým mýtům, jež o císařském řezu panují. Zejména ty, které ho líčí jako bezbolestný, rychlý způsob porodu bez komplikací. Jedná se přitom o velkou břišní operaci, která si žádá delší rekonvalescenci. Ženy, jež musejí pečovat o novorozence, omezuje třeba bolestí. Vysoké je také riziko infekce, krvácení nebo potíže s kojením.

Na vypořádání se s obtížemi je už ale žena často sama, přestože by podle Zubec měla být v péči dalších odborníků na zdraví, například fyzioterapeutky, která by ji pomohla pečovat o jizvu a vysvětlila nové pohybové návyky, které si pooperační stav a hojení žádají. „Péče fyzioterapeuta a případně i komunitní porodní asistentky by měla pokračovat i v šestinedělí a měla by být součástí systému veřejného zdravotního pojištění. To je v současnosti prakticky utopie,“ konstatovala Zubec.

Porod maminky Nely Kendziorové – 8. září 2022
Unikátní cesta na svět. V Ostravě si při císaři může matka dítě sama vyjmout

Platforma Císařovnám chce postupně vytvořit webovou databázi odborníků, kteří se poporodní péči věnují a ženám mohou pomoci. „Pro ženy je obzvlášť důležité, aby věděly, na koho se v šestinedělí a kdykoliv později obrátit. Mohou vyhledat pomoc duly, porodní asistentky, laktační poradkyně, fyzioterapeutky, lékaře či lékařky,“ popsala dula a spoluzakladatelka projektu Ivona Remundová.

Aktivity projektu mají být ale širší, zahrnou třeba podcasty a informační brožuru, která by byla k dostání v porodnicích nebo gynekologických ambulancích. V plánu je také výzkum zaměřený na péči o ženy, které rodily císařským řezem.

Počet operativních porodů stoupá

Statistiku provedených císařských řezů vede Česká gynekologická a porodnická společnost, sekce perinatologie a fetomaternální medicíny. Její data za posledních několik let ukazují, že se počet císařských řezů v Česku znovu navyšuje. V loňském roce tvořily 25,7 procenta všech porodů. Česko tak kopíruje celosvětový trend. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se počet císařských řezů na celém světě od roku 1990 zvýšil o čtrnáct procentních bodů, ze sedmi na jednadvacet.

Důvodů je několik, například stále se zvyšující věk rodiček a možné komplikace, které se ve vyšším věku matky objevují během těhotenství i přímo při porodu. Vyšší počty císařských řezů podle údajů WHO kopírují vyspělost daného civilizačního okruhu. V nejméně rozvinutých zemích světa, třeba v subsaharské Africe se jejich počet pohybuje okolo pěti procent.

Řada oslovených porodnic poplatek za přítomnost otce u porodu zrušila nebo jej nikdy nezavedla. Naopak chce motivovat muže, aby u porodu byli. Ilustrační foto
Otec u porodu zdarma? Někde platí za kávu a oblečení, jinde za dozor

V některých částech světa je naopak císařský řez trendem. „Ne všechny v současnosti prováděné císařské řezy jsou ze zdravotních důvodů nutné,“ poznamenal ředitel odboru reprodukčního zdraví WHO Ian Askew.

Týká se to zejména oblasti Latinské Ameriky, kde se počet těchto porodů pohybuje okolo 43 procent, o dvě procenta více je to třeba v Austrálii nebo na Novém Zálandu nebo v arabské části Asie. Císařský řez na přání je také problém, který aktuálně řeší švýcarské zdravotnictví. Podle dat se totiž výrazně liší počty prováděných operací ve státních a v soukromých zařízeních až o několik desítek procent. V nejbohatších kantonech Švýcarska soukromé kliniky provedou až 41 procent operací.