Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Člověk není stroj, aby se jeho srdce dalo přesně vysoustružit

Jan Marek patří 
k mezinárodně uznávaným odborníkům v dětské kardiologii a diagnostice vrozených vad srdce od prenatálního období v průběhu těhotenství až do dospělosti. Aktuálně nastoupil do Pražské kliniky Canadian Medical Care. Ve zdravotnickém centru nabízí péči o těhotné a děti.

17.5.2015
SDÍLEJ:

V současnosti je Jan Marek členem Evropské akreditační komise v echokardiografii vrozených srdečních vad a spolupodílí se na výuce oboru především v Evropě a USA.Foto: DENÍK/Pavla Janoušková

Prof. MUDr. Jan Marek, Ph.D., FESC- absolvoval Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy
v Praze a pracoval více než dvacet let v Dětském kardiocentru Fakultní nemocnice Motol. V roce 2005 odešel jako vedoucí lékař echokardiografické laboratoře a centra prenatální kardiologie do světoznámé dětské nemocnice Great Ormond Street Hospital for Children v Londýně. Své bohaté profesní zkušenosti prof. MUDr. Jan Marek, Ph.D., FESC, nabízí v současné době na pražské klinice Canadian Medical Care (CMC) v rámci Centra prenatální ultrazvukové diagnostiky a dětské kardiologie.

Bál jste se někdy, že vaše diagnostika nebude správná?

Samozřejmě bál a ne jednou. Bát by se do určité míry měl každý dobrý lékař, zvláště pokud začíná. Naštěstí v mladém věku máte kolem sebe vždy starší kolegy, se kterými se můžete poradit a nálezy konzultovat. Časem získáte dostatek zkušeností, abyste naopak vy radil těm mladším a předal jim své zkušenosti a oni se nemuseli tolik bát.

Vzpomínáte si na svůj nejtěžší případ?

Těžkých případů je v dětské kardiologii a kardiochirurgii mnoho, na řadu si vzpomínám, na mnoho ne. Rád vždy vzpomínám na případy s dobrým koncem, těch naštěstí bylo mnohem a mnohem více.

Vyskytly se někdy nějaké komplikace?

Komplikace jsou součástí naší práce. Člověk není stroj, aby se jeho srdce dalo přesně vysoustružit a zapnout a fungovalo 80 let. Naštěstí je řada komplikací předvídatelných, takže se jim můžeme v drtivé většině případů vyvarovat. Mezi nejčastější komplikace po operacích srdce u dětí patří poruchy srdečního rytmu a infekce.

Někdy může jít při rozhodování o čas. Stresuje vás to?

Ne, zdravotníci jsou na pracovní stres většinou adaptovaní a ti, co stres nezvládnou, musí z oboru odejít. Stres však může poškodit zdraví lékaře či sestry. Sám mám problémy po práci kvalitně relaxovat. Na dovolené mi trvá dva až tři dny, než přestanu myslet na pacienty. Tři dny před koncem dovolené jsem opět myšlenkami v práci.

Můžete oba obory popsat slovy, která pochopí naši čtenáři bez odborných znalostí?

Moje práce spočívá v největší míře v klinické péči o pacienty s vrozenou srdeční vadou. Mojí specializací je pak neinvazní diagnostika hlavně vrozených srdečních vad pomocí ultrazvuku, ten je dominantní diagnostickou metodou a lze jej použít od časných stadií těhotenství až do dospělosti. Sám srdce ne-
operuji, denně ale s chirurgem spolupracuji, vyšetřuji srdce i během operace na operačním sále; u složitých onemocnění pomáhám navigovat chirurga v operačním přístupu a po operaci hodnotit výsledek operace.

Proč jste si vybral zrovna dětskou kardiologii?

Od dětství jsem měl blízko k medicíně a k té dětské obzvlášť. Moje maminka a dokonce obě babičky byly dětské lékařky. Když se pak na vysoké škole objevila šance pracovat v motolském dětském kardiocentru, pracovišti s už tehdy velkým mezinárodním renomé, nebylo vlastně moc co řešit.

V čem je náročná vaše práce?

Medicína, zvláště ta akutní, je náročná hlavně v tom, že za chybu se platí tím nejdražším. Lékař má ohromnou zodpovědnost, jeho práce vyžaduje maximální soustředění. Do klinické práce potom musíte včlenit výuku studentů a mladších kolegů a také výzkum, bez kterého se špičková medicína neobejde. Nesmíte zapomenout ani na čas pro rodiče nemocných dětí, kteří potřebují vše podrobné vysvětlit. Vždyť se také oni nepřímo spolupodílejí na léčbě.

Do jaké míry se u nás v České republice rozvinuly obory prenatální ultrazvuková diagnostika a komplexní kardiologické vyšetření dětí?

Česká republika patří mezi země s absolutně nejlepšími výsledky všech prenatálních screeningových programů. Důvodů je celá řada, kromě špičkově vzdělaných odborníků je to také velikost regionu, v případě Česka jde o relativně malou zemi s geograficky dobře rozmístěnými pracovišti zajišťujícími dobrou dostupnost pro těhotné. Výhodou je i velmi dobrá spolupráce mezi lékaři v terénu a těmi na klinických pracovištích, kde se odehrává většina léčebných intervencí před či po narození dítěte.

Jaké novinky plánujete ve spolupráci s pražskou klinikou?

Pracuji a žiji zatím stále v Londýně, do Prahy jezdím jedenkrát za měsíc. Za krátkou dobu mého působení v CMC se nám už podařilo vybavit pracoviště kvalitnějšími přístroji. Kromě vyšetřování pacientů plánuji rozšířit ambulantní kardiologickou péči zavedením dalších diagnostických metod, především funkčních testů. Rád bych rozšířil znalosti pracovníků CMC z kardiologie formou přednášek a věřím, že se mi pro některé pracovníky podaří zajistit návštěvu a pobyt na mém londýnském pracovišti.

Každý má pracovní a relaxační rytmus

S kým konzultujete aktuální trendy ve vašem oboru?

Aktuální trendy a novinky se kontinuálně sledují čtením odborných publikací a návštěvou sympozií, seminářů a konferencí. Sám řadu odborných konferencí a seminářů ve světě organizuji či spoluorganizuji a navíc na všech přednáším, takže sám mám někdy málo času si zajímavou přednášku poslechnout. Jsem členem Evropské akreditační komise pro výuku Echokardiografie při Evropské kardiologické společnosti. Připravujeme zkoušky a diskutujeme nové diagnostické metody.

Jaký je váš pracovní režim?

V Londýně mám dvanáctihodinovou pracovní dobu od 7.30 do 19.30. Den začíná ranní vizitou, následují každodenní semináře, které trvají do deseti hodin. Pak se věnuji pacientům v ambulanci a na keterizačním nebo operačním sále. Jeden den provádím složitá echokardiografická předoperační vyšetření, další den vyšetřuji těhotné maminky. Večer připravuji program seminářů a konferencí, jedno odpoledne věnuji setkání s mladými výzkumníky, kdy probíráme výsledky jejich výzkumu či diskutujeme nové projekty. Kolem dvacáté hodiny usedám na kolo a cestou domů si provětrám hlavu a procvičím vlastní srdce.

Dokážete při vašem pracovním nasazení odpočívat?

Odpočinek a relaxace je asi v mém případě nedostatečná, na druhou stranu má ale každý nastavený svůj pracovní a relaxační rytmus, který mu vyhovuje. Nedostatek odpočinku se většinou projeví poruchou spánku, zvýšenou únavou a nervozitou. Snažím se těmto příznakům předejít fyzickou aktivitou a občas sklenkou dobrého vína nebo piva, kterého je ve Velké Británii i v České republice neskutečné množství.

Máte nějaký recept na úspěch?

Co pokládáte za úspěch? Celý profesní život nedělám nic jiného, než se snažím při relativním zdraví a spokojené rodině dobře dělat svoji práci, kterou mám nesmírně rád. To samo o sobě je asi docela úspěch, že?

Autor: Pavla Janoušková Mgr.

17.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Předvolební superdebata Deníku: přípravy
7

Začíná superdebata Deníku: politici odpoví na vaše dotazy

Premiér Španělska Mariano Rajoy
AKTUALIZUJEME
2 14

Madrid chce Katalánsku v sobotu pozastavit autonomii

Káva pro páníčka, dort pro psa. Tak to vypadá v Punťově psí cukrárně

Narozeninové oslavy dětí už nefrčí. Nyní máte možnost zařídit jedinečnou party svému psovi, a to se vším všudy. Překvapte tak svého miláčka na jeho velký den dortem, zákusky nebo i zmrzlinou, a to v Punťově první psí cukrárně na pražském Jarově. Pozor ale abyste si psí pamlsky nespletli s klasickými dezerty.  

Patnáct stovek. Tolik platí za byt v Praze šéf Finanční správy Janeček

Šéf Finanční správy Martin Janeček má v centru Prahy k dispozici služební garsonku za zhruba 1500 korun měsíčně včetně poplatků. Uvedl to dnes Český rozhlas - Radiožurnál. Byty se ve stejné lokalitě pronajímají podle rozhlasu nejméně za 11 tisíc korun bez poplatků. Výši tohoto benefitu nyní prověřuje ministerstvo financí, podle Janečka je ale vše v souladu se zákonem.

DOTYK.CZ

Pořád je v nás socialismus, říká muž, jehož 21. srpna 1969 surově ztloukli

Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum přinášíme vzpomínky pamětníků komunistické zvůle. Dnešní příběh věnujeme příběhu Miroslava Kamila Černého, na němž se 21. srpna 1969 vyřádili voják, policajt a milicionář, každý s dlouhým penderekem.

Češi doma více plýtvají, nejraději šetří na teplé vodě

Raději sprchu nežli vanu – takto šetří teplou vodou české domácnosti. Je to jejich nejoblíbenější způsob, jak omezit domácí výdaje za energii. V obecné rovině ale ochota přiškrtit výdaje klesá. Zatímco před dvěma lety spořilo 88 procent domácností, letos už to je o 4 procentní body méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení