Hovoří též o riziku sebevražednosti. „Když se podíváme na data o dokončených sebevraždách, naštěstí vidíme, že covid se do tohoto čísla výrazně nepropisuje. Čekají nás ovšem analýzy, zda se jejich počet nezvýšil v některých měsících, nebo některých věkových skupinách, např. u adolescentů nebo osamělých seniorů,“ uvedl.

Představuje také projekt Všech pět pohromadě, který má děti seznámit se zásadami duševního zdraví a rozvíjet jejich schopnosti se o ně starat. „My jsme se ve škole učili, co máme dělat, když nás uštkne had. To se do učebnic dostalo nejspíš někdy za Marie Terezie, kdy bylo toto riziko při práci na poli značné. Dnes se ale děti daleko častěji setkávají s tím, že spolužák má deprese nebo se sebepoškozuje. Jenže ony nevědí, jak na to reagovat, ani jak to rozpoznat u sebe. Přitom by mělo jít o součást základní výuky, protože civilizace se s tím pravděpodobně bude potýkat stále víc a měli bychom na to být připraveni,“ uvádí Winkler.

Očkování proti covidu. Ilustrační snímek
Očkování funguje. Po druhé dávce se nakazilo necelé promile osob

Připomíná, že deprese je na prvním místě mezi nemocemi, které mají největší negativní dopad na tzv. disabilitu, zneschopnění: „Jde totiž o onemocnění mladého věku, 50 procent z běžných duševních onemocnění vzniká do čtrnáctého a 75 procent do osmnáctého roku života, takže lidé s nimi zpravidla žijí velmi dlouhou dobu.“

Mluví o destigmatizaci psychických onemocnění, jíž paradoxně pomohl právě covid. „Tlaky na psychiku k průběhu té nemoci, pandemii a jejím sociálním dopadům patří, takže lidé najednou berou duševní zdraví jako normální součást život i tam, kde to běžné nebývalo, jako ve školách, firmách, sportovním prostředí,“ sdělil.

Zmiňuje se i o případu Andreje Babiše mladšího a jeho žalobě na lékařku Ditu Protopopovou, která do roku 2018 působila v Národním ústavu duševního zdraví.

Rozhovor s Petrem Winklerem čtěte v zítřejším tištěném Deníku.