V minulosti naši předkové jedli jen to, co si nasbírali, ulovili či později i sami vypěstovali. Moderní technologie šlechtění a úpravy potravin obrátily původní stravovací zvyklosti naruby. Organismus se tak setkává se zcela novými látkami, s nimiž naši předci nepřišli do styku desítky tisíc let, i s novými koncentracemi látek starých.

Jídlo je krásná, ale nebezpečná věc

Cukr nám sice v mnoha případech oslazuje život a pomáhá překonat složité životní situace, nejedna studie ale prokázala, že konzumace koncentrovaných cukrů vede k celé řadě poškození i u lidí, kteří mají metabolismus cukru v pořádku. Postupně je tak začínají trápit paměť, žaludeční vředy, objevuje se vyšší kazivost zubů nebo se potýkáme s fyziologickými pochody odpovídajícími stresu. Vše může vyústit ve vážnou nemoc. Diabetes patří mezi nejrozšířenější civilizační choroby. V Česku jí podle odhadů trpí kolem 900 tisíc lidí.

Ilustrační foto.
Káva nebo čaj? Volbu nápoje ovlivňuje naše genetická kombinace

„Jídlo navozuje pocit uspokojení, blaha, pohody. Samozřejmě díky příjmu potravy, která obsahuje cukry a zvedá hladinu krevního cukru, dochází také k uvolnění endorfinu,“ říká o euforii z jídla nutriční specialistka Adéla Skoupá.

Pokud tedy nebudeme dodržovat určité zásady zdravé stravy a respektovat signály svého těla, ublížíme si. Hned po požití potravy se totiž zvyšuje hladina glukózy v krvi. S malým zpožděním se přidává i vyšší hladina inzulínu v krvi. Hodnoty se odvíjejí od řady faktorů, jako jsou genetika, věk, obezita, složení stravy či stávající onemocnění.

Jako na horské dráze

Nadměrné přejídání o svátcích, ovšem i nepravidelná strava v pracovním koloběhu udělají svoji práci. Tělo se pak s cukrem neumí dobře vypořádat. A lékař konstatuje: „Trpíte poruchou metabolismu cukru. Diabetes dnes postihuje přibližně deset procent populace, patří tedy mezi nejčastější chronická onemocnění u nás. Diabetes 2. typu vzniká častěji u osob s nadváhou, nedostatkem fyzické aktivity a nestřídmým životním stylem,“ řekl Deníku Zdeněk Šumník z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Cukr sice ke správnému fungování našeho těla potřebujeme, ale je třeba ho držet zkrátka. Spotřeba glukózy je totiž přibližně 2,9 gramu na kilogram tělesné hmotnosti za den. Polovinu množství spotřebuje mozek, další čtvrtinu červené krvinky, dřeň ledvin a kostní dřeň a zbytek pak připadá na ostatní tkáně.

Ilustrační foto
Cukrovkou v Česku trpí 930 tisíc lidí. VZP jich má nejvíc na severu Moravy

Na kolísání hladiny cukru v krvi se ale začnou nabalovat další zdravotní potíže. Někdy je zkrátka cukru v krvi mnoho, jindy zase málo. A že se jedná o rozsáhlý problém, dokazují i studie. Zhruba každý pátý člověk nemá synchronizovanou produkci inzulinu a hladinu cukru v krvi. Pokud hladina cukru kolísá jako na horské dráze, potřebuje tělo více inzulínu. Buňky slinivky břišní, jež mají výrobu inzulínu na starost, tak pracují jako o život. Postupně se vyčerpávají a degenerují, což zvyšuje riziko vzniku cukrovky.

Když vás honí mlsná

Není někdy na škodu si zpestřit jídelníček o čokoládu či jinou nezdravou dobrotu. Všeho ale s mírou. Podle Světové zdravotnické organizace by měl cukr tvořit pouze deset procent našeho denního přísunu energie. Dnešní doba vyžaduje pevné nervy a někteří z nás si je „obalují“ právě lahodnou tyčinkou či kyblíkem zmrzliny.

Dítě s cukrovkou - Ilustrační foto
Dětí s cukrovkou přibývá. Počet nemocných se za 20 let ztrojnásobil

Právě stres se pojí s nutkavým pocitem „zajíst problémy“. Je to pochopitelné, jídlo navozuje pocity štěstí. „Jídlo není to jediné, co navozuje pocit radosti či uspokojení. Pohyb je jednoznačně rozumnější cestou, která vede ke stejným pocitům. A v neposlední řadě je samozřejmě dostatečný pohyb to jedině, co nás zbaví výčitek z přejedení,“ říká Skoupá.

Alfou a omegou je glykemický index

Když si tedy zpestříme jídelníček o čokoládu či jinou nezdravou dobrotu, měli bychom počítat s tím, že se náš trávicí trakt musí nově poprat s nehoráznou porcí látek, jako jsou třeba izolované cukry, lepek, škrob, bílkovina ze sóji, ovocné džusy či obrovské množství živočišné bílkoviny, tedy masa. Namísto toho jsme náš jídelníček ochudili zejména o zeleninu.

„Dobrých výsledků dosahuje diabetik, když zavede ve svém životě zdravý životní styl, tedy dostatek pohybu každý den, přiměřenou konzumaci vhodných potravin,“ řekl Jan Škrha, předseda České diabetologické společnosti.

Většina potravin s vysokým glykemickým indexem není zdraví moc prospěšná a přispívá k tvorbě tělesného tuku. Když takovou stravu sníme, brzy dostaneme hlad a často i chuť na sladké. Odborníci proto doporučují index u potravin hlídat vyšší mají třeba bílé pečivo, sladké snídaňové cereálie či kořenová zelenina, nižší zase celozrnné neslazené pečivo, luštěniny, ostatní zelenina, ovoce a mléčné produkty.

Ilustrační foto
Lékaři: Cukrovkáře častěji ohrožují infarkty a infekce