Počet léčených diabetiků v České republice překročil v loňském roce milion, což znamená nárůst o třetinu během posledních deseti let. Dá se předpokládat, že počet nemocných stále poroste?
Ano, další nárůst je bohužel pravděpodobný. Stoupá zejména výskyt cukrovky 2. typu.

Čím je to způsobeno?
Cukrovka 2. typu je typické civilizační onemocnění, za které může zejména nezdravé stravování a nedostatek pohybu vedoucí k obezitě. Dlouhodobě se životní styl české populace spíše zhoršuje a bohužel nadále ubývá především fyzické aktivity. Dalším problémem je zvýšený výskyt obezity v dětství. Z obézních dětí jsou obvykle obézní dospělí, kterým se cukrovka 2. typu nevyhýbá ani v mladším věku.

Jedná se o epidemii?
Z pohledu vysoké četnosti cukrovky a rizik, která vyplývají z jejich neuspokojivé kompenzace (kardiovaskulární onemocnění, poškození očí ledvin a nervů), lze jistě mluvit o epidemii. Důsledky mohou být velmi závažné pro pacienta i pro společnost.

Co můžeme do budoucna očekávat?
Budeme mít více mladších nemocných s komplikacemi, což bude zvyšovat náklady na léčbu, budou stoupat i požadavky na její nejdražší a nejnáročnější formy, jako je například transplantace ledvin u lidí, u kterých dojde k jejich selhání. Celkově bude do budoucna stoupat počet komplikovaných pacientů.

Hubnout se dá například podle pegan diety:

Devět z deseti diabetiků 2. typu trpí nadváhou a obezitou. Znamená to, že se máme tak dobře, až si sami způsobíme nemoc?
Dá se to tak říci. Obezita, která je s cukrovkou těsně spojena, je skutečně problémem až posledních desítek let. Významná část populace žije nezdravě, přejídá se a tento zvýšený příjem energie neodpovídá fyzické aktivitě, proto dochází ke vzniku obezity. Je to opravdu tak trochu nemoc z nadbytku.

Jak vážně vnímají lidé svoje onemocnění? Dochází jim, jaké problémy hrozí?
Nelze to říci úplně obecně, ale v případě cukrovky je poměrně časté, že ji pacienti poněkud podceňují. Zvýšená hladina cukru nebolí, a tak se někomu může zdát, že vlastně tolik nevadí. To je ovšem velmi nesprávný přístup, protože neuspokojivě kompenzovaná cukrovka může vyvolat řadu vážných komplikací, například postižení ledvin vedoucí až jejich selhání vyžadující hemodialýzu. Obávanou komplikací je také postižení zraku, které může být příčinou až slepoty, či postižení nervů.

Cukrovka je rizikovým faktorem také srdečně-cévních onemocnění. U 46 procent diabetiků, kteří zemřeli v roce 2018, byly důvodem právě srdeční potíže. Dá se tomu nějak zabránit?
Nejlepší prevencí je dobrá kompenzace cukrovky a také dalších přidružených onemocnění, jako je vysoký krevní tlak či zvýšená hladina lipidů. Zcela zásadní je zanechání kouření a snížení hmotnosti. Velmi důležitý je zdravý životní styl – zvýšení fyzické aktivity a zdravá strava. V poslední době se navíc ukazuje, že některé skupiny léků na cukrovku výskyt cévních komplikací přímo snižují. Příkladem je tzv. léčba založená na podávání GLP-1 agonistů, látek, které působí na podobném principu jako tělu vlastní střevní hormon GLP-1 (glukagonu podobný peptid 1).

O těchto lécích se v poslední době hodně mluví. Jak přesně působí?
Jednak zvyšují sekreci inzulinu (hormonu snižujícího hladinu glykémie) a zároveň snižují sekreci jiného hormonu glukagonu. Ten glykémii normálně zvyšuje. Navíc významně snižují chuť k jídlu a vedou k poklesu hmotnosti. Působí zřejmě také přímo v cévách, kde zpomalují rozvoj aterosklerózy. Tato kombinace – zlepšení cukrovky, snížení hmotnosti a krevního tlaku a zpomalení vzniku aterosklerózy – pak společně významně snižuje riziko cévních komplikací. A to je z hlediska dlouhodobé prognózy pacienta zcela zásadní.

Jak se k takovému léku mohou pacienti dostat?
Léky na bázi GLP-1 může předepsat diabetolog, jejich úhrada je však bohužel pojišťovnami do značné míry omezená, někdy je předpis možný jen s doplatkem, nebo s plnou úhradou pacientem.

Je lék vhodný pro všechny?
Pro většinu pacientů. Hlavním omezujícím faktorem je vyšší cena léků a fakt, že je pojišťovny plně hradí jen poměrně malé části nemocných.

Jakou roli v rozvoji nemoci hraje dědičnost?
Významnou. Výskyt cukrovky 2. typu u jednoho z rodičů pravděpodobnost vzniku cukrovky u potomků razantně zvyšuje. Nicméně i v tomto případě lze zdravým životním stylem nemoci předejít, nebo ji přinejmenším oddálit.

Nakolik může člověk cukrovku ovlivnit úpravou životního stylu?
Zcela zásadně. Existují studie ukazující, že výrazným snížením hmotnosti v kombinaci se zvýšením fyzické aktivity a zdravým stravováním je možné dokonce dosáhnout normalizace hladin cukru. Takto intenzivní změna se však bohužel v praxi většině pacientů dlouhodobě nedaří. Dalším příkladem je vymizení cukrovky po některých operacích vedoucích ke snížení hmotnosti. V podstatě lze říci, že právě tzv. bariatrická nebo metabolická chirurgie je nejúčinnější možností léčby cukrovky.

Využívá se u pacientů často?
Bohužel u menšího počtu pacientů, než by bylo třeba. Obecně lze říci, že především u diabetiků s vyšším stupněm obezity a neuspokojivou kompenzací je bariatrická chirurgie jedinou možností, jak jejich stav zlepšit. Navíc může dojít k úplnému vymizení (tzv. remisi) diabetu, zejména u nemocných s jeho kratším trváním. Ukazuje se navíc, že operace mohou být účinné i u pacientů s lehčí obezitou nebo dokonce nadváhou.

Dá se říct, která léčba diabetu je nejefektivnější?
Z hlediska účinnosti je to léčba GLP-1 agonisty a inzulinem. Ale ani ta dobře nefunguje, pokud pacient nedodržuje dietu a další režimová opatření. Motivace a spolupráce pacienta je pro léčbu cukrovky proto zcela zásadní.

Ví se o diabetu vše? Nebo je nějaká oblast, která se nadále zkoumá a může mít vliv na léčbu nemoci?
O diabetu se ví mnoho, ale zdaleka ne vše. Intenzivně se zkoumá například mechanismus, jakým vedou bariatrické operace ke zlepšení stavu či až k vymizení cukrovky. Přesná znalost mechanismu by mohla vést k objevu nových způsobů její léčby. Ať již pomocí napodobení bariatrických operací jednoduššími endoskopickými metodami, nebo třeba i nalezením nových léků, které by působily podobně.

Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.

Diabetolog Martin Haluzík, zástupce přednosty Centra diabetologie IKEMZdroj: Deník/ Martin Divíšek* Po ukončení Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v roce 1994 pracoval až do roku 2016 na III. interní klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

* V letech 2000–2002 působil jako Visiting fellow v National Institute of Diabetes, Digestive and Kidney Disease, NIH v Bethesdě, USA.

* V současné době je zástupcem přednosty Centra diabetologie IKEM. Klinicky se zabývá diabetologií a obezitologií, výzkumně pak mechanismy vzniku obezity a diabetu 2. typu a jejich ovlivněním včetně endoskopické a chirurgické léčby diabetu, dále výzkumem endokrinní funkce tukové tkáně a gastrointestinálního traktu.

* Je autorem jedenácti knih, patnácti kapitol v českých a anglických monografiích, více než dvou stovek odborných a řady populárně vědeckých článků a držitelem řady českých i mezinárodních cen za výzkumy v diabetologii a obezitologii včetně Ceny ministra zdravotnictví za rok 2010, Čestného uznání ministra zdravotnictví za rok 2012, Lantus Young Investigator Prize za rok 2010, Ceny České učené společnosti za rok 2004 za významné objevy v diabetologii a řady dalších.