„Mojí dceři Aničce bylo letos devět let a je to naprosto zdravá a veselá holčička, ale před několika lety jsme zažívali docela trápení,“ začíná vyprávět její matka Kamila. „Když se narodila, zdála se být naprosto v pořádku a hezky rostla. Je pravda, že byla často nemocná, trpěla především na kašel a taky se často zadýchávala, takže i když uměla chodit celkem brzy, nikdy neběhala s dětmi po hřišti,“vzpomíná na první roky života své dcery.

„Když měla ve třech letech nastoupit do školky, šly jsme na preventivní prohlídku k pediatrovi, který se při poslechu srdce najednou zarazil, že slyší nějaký šelest. Nakonec nás odeslal s žádankou na kardiologii, kde nám potvrdili diagnózu defekt komorového septa a Anička musela podstoupit operaci, při které lékaři chirurgicky odstranili defekt. Dostala umělou záplatu a pár následujících roků musela užívat léky. V současné době už nemá žádné problémy, s dětmi může běhat venku, ale přesto stále jezdíme na časté kontroly do nemocnice,“ uzavírá Kamila.

Názor lékaře

MUDr. Žaneta Bandžuchová (Dětské kardiocentrum, Fakultní nemocnice Motol)
„Nejčastěji se u dětí zjistí defekt komorového septa v kojeneckém věku mezi 1–3 měsíci a přesná diagnóza se stanoví na základě ultrazvukového vyšetření. Srdeční vadu lze někdy diagnostikovat již ultrazvukovým vyšetřením před narozením. Defekt se nejčastěji projeví šelestem na srdci (při poslechu hrudníku u praktického lékaře), děti mohou vykazovat známky neprospívání, únavy při krmení, zrychleného dýchání či zvýšeného pocení. Zda je potřeba podstoupit operaci srdce, do jisté míry záleží na velikosti defektu a míře klinických potíží. Kojenci s většími defekty podstupují operaci zpravidla ve 3–4 měsících věku, případně v měsících následujících dle klinického stavu a ultrazvukového nálezu. Významně zvýšený plicní průtok krve přes defekt kromě srdce zatěžuje i plíce, a bez operace může  vést až k jejich nevratnému poškození. Operace se provádí v mimotělním  oběhu a komorový defekt uzavíráme záplatou. Po operaci bude dítě normálně růst a vyvíjet se a lze předpokládat, že povede normální život. Operace u dětí s menším defektem může být někdy odložena do pozdějšího dětského věku. Zejména u menších defektů nelze vyloučit i možnost jejich spontánního uzavření. Děti se srdeční vadou, včetně defektu komorového septa, mají vyšší riziko infekce srdce (endokarditida), proto dodržují zásady její prevence. Důraz na pravidelné sledování dětským kardiologem je samozřejmostí.“


Informace o defektu komorového septa
Jedná se o defekt neboli otvor (i více otvorů) v přepážce, která odděluje pravou a levou komoru. Z vrozených srdečních vad je defekt komorového septa nejčastější.  U dívek se vyskytuje častěji než u chlapců. Příznaky se u malého, ale i u velkého defektu neobjevují hned po narození, ale většinou až po několika dnech či týdnech. Malé defekty se mohou až v 75 % případů zacelit samy. Pokud je defekt septa velký, mohou se u dítěte projevovat známky městnavého selhání srdce, dušnost, šelest na srdci, špatné přibývání na váze a opožděný růst. Hrozí také endokarditida (zánětlivé onemocnění srdce).

Tipy pro zdravé dětské srdce

Přemýšlíte, jak nejlépe zabavit své děti? Kupte in-line brusle pro všechny a vyrazte ven, počasí je na to více než ideální. Bruslení bude vaše děti zaručeně bavit. Jízda na „inlajnech“ pozitivně ovlivňuje srdce a posiluje srdeční i cévní systém. Kromě toho budete mít krásně vyrýsované svaly na nohou i boky, což například ocení mladé dívky, které dbají na svou postavu.

Banány v županu

Banány v županu

Za tohle jídlo vám děti utrhnou ruce a budou ho vyžadovat, i když budou dospělé.

Ingredience:

  • balení listového těsta,
  • 5 banánů,
  • borůvky nebo maliny,
  • cukr,
  • vejce

Postup: Listové těsto rozválejte na pomoučněném válu, nakrájejte na tlusté proužky. Na ně položte rozkrojené banány, posypte borůvkami, cukrem a zabalte. Na závěr potřete těsto rozšlehaným vejcem a pečte na 180 °C dozlatova. Banány můžete namočit v jogurtu nebo čokoládě.