Sanitka záchranné služby dorazí na místo v průměru za 8 minut. Příbuzní, kamarádi nebo kolemjdoucí, ale i policisté či hasiči bývají na místě dříve.

A právě oni mohou pro záchranu života využít síť automatických externích defibrilátorů, kterou Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje vytvořila a také její využití koordinuje. Záchranáři zároveň školí i tzv. first respondery, záchranářské laiky z řad policistů, dobrovolných i profesionálních hasičů nebo horské služby. Ti mohou být v případě potřeby na místo také povoláni.

Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje vytvořila a koordinuje síť automatických externích defibrilátorů.

Když zavoláme záchranku na čísle 155, zjistí operátorka, jestli by nemohl ještě před příjezdem sanitky pomoci first responder a zda by bylo možné využít některý z automatických defibrilátorů umístěných v terénu. Přístroj, který kromě toho, že pomocí elektrického šoku udá srdci správný rytmus, dokáže analyzovat potřebnost zákroku a udávat hlasové pokyny své obsluze. V jihočeském registru automatických defibrilátorů je dnes vedeno 96 přístrojů. Umístěny jsou na sportovištích, ve veřejných budovách, mají je obvodní lékaři i velké firmy.

„Jeden přístroj je například v horní budově lanovky na Kleti. Umístěný je v boxu, který člověk otevře, když zavolá na linku 155 a operátorka mu sdělí kód,“ vysvětlila záchranářka Kateřina Stoklasová.