Už dvacet let se věnuje klinické neurologii, z toho přes patnáct let výzkumu. Skončit ale mohl úplně jinde. „Když jsem byl na gymnáziu, uvažoval jsem o studiu architektury a archeologie. Dodnes mne tyto vědy přitahují," vypráví sedmačtyřicetiletý profesor.

Nyní patří ke špičce oboru. Za své vědecké práce už dostal řadu cen. Vedle Hennerovy ceny, cen Arnolda Picka, Jana Marka Marci a nejnovější Mendelovy také dvakrát obdržel ocenění České neurologické společnosti. „Mendelovy ceny si však zatím cením nejvíc. Je to pro mě intenzivní povzbuzení k další výzkumné práci," svěřuje se.

Brázdil dává své práci téměř veškerý čas. „Zbylý se pak snažím věnovat rodině. Na koníčky mi už mnoho času nezbývá," říká vědec.

Brázdil pracuje v brněnské nemocnici u svaté Anny. S déjà vu se často setkával u epileptických pacientů. „Poměrně často se vyskytuje v úvodu epileptického záchvatu," vysvětluje Brázdil. Zjistil, že se objeví, když je při záchvatu podrážděna část spánkového laloku mozku. Pak se začal zajímat o to, jestli u zdravých lidí déjà vu vzniká ve stejné oblasti.

Výsledkem je studie světového významu. „Nikdo zatím nedokázal přinést důkaz o tom, proč se déjà vu vyskytuje také u zdravých jedinců. Tato práce je celosvětově první, která poskytuje konkrétní důkazy získané moderní technikou," dodává.

JIŘÍ HANÁK