Když manželka začala zapomínat běžné věci a občas mluvila z cesty, její muž Karel začal tušit, že se může jednat o nějaký typ demence. To lékaři záhy potvrdili. „O Evu jsem pečoval doma. Pomáhaly děti. Časem ale začala utíkat a byla agresivní,“ zavzpomínal pětaosmdesátiletý muž z Prahy.

Vyčítal si, že domácí péči už nezvládne. „Nakonec jsme manželku umístili do nedalekého domova pro nemocné. Navštěvovali jsme ji skoro denně. Loni zemřela. Svědomí mám čisté, péče i lásky měla vrchovatě,“ dodal.

Pravděpodobnost prvního infarktu myokardu a zástavy srdce závisí na mnoha faktorech. Roli hrají genetika, životní styl, ovlivnitelné faktory, jako jsou krevní tlak a hladina LDL-cholesterolu.
Lékaři varují před druhým infarktem: Lidé podceňují rady a riskují opět život

Podobné situace řeší čím dál víc lidí. Za čtvrt století u nás totiž budou lidé starší osmdesáti let tvořit desetinu populace. Nyní podle odhadů odborníků demencí v Česku trpí kolem 150 tisíc lidí, v roce 2050 jich může být až tři sta tisíc. Nejčastějším typem je Alzheimerova choroba.

Jak pro Deník uvedla ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová, ve fázi počínající demence rodiny potřebují hlavně informace, nastavení léčby, psychologickou podporu a poradenství. „Při pokročilejší pak zdravotní a sociální služby. Doma, ve stacionářích, eventuálně i ústavní. Tyto služby by měly být koordinované,“ podotkla.

Moment strachu

V Psychiatrické nemocnici Písek nedávno otevřeli nové gerontopsychiatrické oddělení, kde se zdravotníci zaměřují na diagnostiku, léčbu i poznávací dovednosti a pohybovou rehabilitaci. Primář nemocnice Marian Koranda má za to, že při domácí péči vždy rozhoduje schopnost sebepéče, pacienta a možnosti rodiny.

Není výjimkou, že dospělé děti, které opustí svou práci a pobírají příspěvek na péči, jsou schopné o své rodiče pečovat i v relativně těžkých stupních demence. Za hranici, kdy už to nejde, Koranda označuje třeba ohrožení na životě kvůli omezení příjmu potravy. „Dále jsou to například močové a plicní infekce nebo agresivita,“ zmínil.

Podle primáře psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov Tomáše Turka je hranicí, po jejímž překročení je nutné pro nemocného rodiče shánět umístění nebo hospitalizaci, moment odůvodněného strachu. „Když se člověk začne děsit, jestli třeba maminka či tatínek nezapnuli plyn a neutekli z bytu,“ řekl Deníku. Zdůraznil, že u každého pacienta je to individuální, někdo naopak sedí a v klidu kouká na televizi.

Nový lék na Alzheimerovu chorobu dává vědcům naději, že se přiblíží úplnému vyléčení této vážné nemoci. Preparát umí zpomalit postup choroby o třetinu.
Lék na Alzheimerovu chorobu je blízko. Nový preparát zpomaluje nemoc o třetinu

Pečující má myslet i na to, že starému rodiči může přitížit, pokud si jej nastěhuje k sobě a on tak změní prostředí. A také na sebe. „Aby se mu kvůli kompletnímu sebeobětování nerozpadl funkční vztah s partnerem a nezůstal pak sám s podlomeným zdravím,“ upozornil.

Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník podotkl, že v roce 2021 byl přijat Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění pro léta 2020 až 2030. „Nyní probíhá plnění opatření. Cílem je, aby lidé s demencí mohli co nejdéle zůstávat v domácím prostředí,“ doplnil. Ministerští úředníci mapují také kapacity a dostupnost služeb pro lidi s demencí i těch, kteří o ně pečují doma.