Často končila v psychiatrické léčebně, kde vždy strávila několik týdnů. Navštěvovala svého psychiatra a pobírala nezbytné léky. To vše činí doposud. Vyhovuje jí ale, že se o psychických onemocněních víc mluví. „Veřejnost tak vidí, že jsme normální lidé, kteří se snaží zvládat svou nemoc,“ myslí si. 

I to je jedním z cílů reformy péče o duševní zdraví, kterou čeští politici schválili v roce 2013 a státní úředníci i zástupci neziskových organizací na ní intenzivně pracují asi pět let. Její hlavní myšlenkou je, aby se zde vedle velkých psychiatrických léčeben pro lidi s psychickými obtížemi rozšiřovala i nabídka dalších služeb. Takových, při nichž mohou žít doma.

Rozvod nebo rozchod je pro mnohé rodiče nezletilých dětí něčím nepředstavitelným.
České děti trápí deprese a úzkosti. Věnuje se jim méně psychiatrů, než je třeba

Podle předsedkyně Psychiatrické společnosti Simony Papežové se jedná především o třicítku regionálních center duševního zdraví, denní stacionáře či malé komunity a ambulance. „Posun je znatelný,“ zdůraznila. Zároveň je ale ráda, že stát nejde ode zdi ke zdi a velké psychiatrické léčebny úplně neruší. 

Jak řekl mluvčí ministra zdravotnictví Ondřej Jakob, již po pěti letech vidíme první pozitivní změny. „Klesá počet lidí, kteří trávili v psychiatrických léčebnách následné péče mnoho let. Nyní odcházejí do svého přirozeného prostředí s podporu služeb od místní komunity,“ uvedl pro Deník. Je rád, že dochází k propojování zdravotní a sociální péče.

Pomoc s bydlením a prací

Posun ukazují i oficiální čísla. Zatímco v roce 2010 bylo na následné péči velkých léčeben více než 8 650 lůžek, v roce 2020 jich tam podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) bylo asi o 1300 méně. Oproti tomu roste počet lůžek akutní péče – v roce 2010 nebylo žádné, o deset let později jich existovalo 320.

Důležité odkazy:

Národní portál psychiatrické péče ÚZIS

Centra duševního zdraví

Vzrůstá i počet lidí s psychickými problémy. Ty v roce 2010 trápily něco málo přes 590 tisíc lidí a o devět let později již téměř o sto dvacet tisíc víc. Během covidových lockdownů podle odborníků potíží duševního rázu (i u dětí) ještě přibylo. S profesionály ale své problémy řeší jen asi šest procent těch, kteří pomoc potřebují.

Přispívat k přeměně systému péče o duševní zdraví se snaží kupříkladu v obecně prospěšné společnosti BONA. Nezřídka ale narážejí na jistá nedorozumění ze strany pracovníků velkých psychiatrických léčeben. „Mnohdy bohužel nemají přesné informace o našem systému fungování komunitní a sociálně zdravotní péče, stále je to pro ně vzdálený paralelní svět, který zatím nemají důvod příliš znát,“ sdělil Deníku její ředitel Aleš Lang.

Psychiatr Radkin Honzák
Psychiatr Radkin Honzák: Z deprese se nelze vykroutit domácí lékárničkou

Nechce za to ale nikoho obviňovat. „Vedle své náročné činnosti nemají časový a logistický prostor vyměňovat si s námi zkušenosti,“ řekl. Důležité je podle něj propojování služeb. „Máme připravený dlouhodobý systém podpor v oblasti bydlení a zaměstnávání. Po léčbě v ústavní péči nebo po prodělání velmi závažného onemocnění jsou to právě tyto oblasti, které jsou pro daného člověka nejdůležitější,“ konstatoval.

Prosazují takzvaný multidisciplinární přístup ke klientům. Tedy že člověk je nejen v péči psychiatrů, ale na zvládnutí jeho potíží spolupracují například i sociální pracovníci, psychologové, adiktologové a peer, což jsou lidé, kteří si prošli něčím podobným jako ti, jimž se snaží být v těžkých chvílích oporou. „Snažíme se navázat kontakt i s rodinou, přáteli, zaměstnavatelem, případně školou a dalšími nejbližšími z okruhu klientů, abychom pochopili, v jakém prostředí se nacházejí,“ dodal Lang.