Každé čtvrté dítě se setká s fyzickým násilím ze strany rodiče, každé páté bylo před dospělostí sexuálně obtěžováno a každé osmé je u toho, když je jeho matka bita nebo jinak napadána. Vyplývá to ze studie negativních zážitků z dětství (ACE). Lockdowny během pandemie covid-19 navíc v nefunkčních domácnostech děti na dlouhé měsíce uvěznily. A na jejich psychice se to znatelně podepsalo. Jak Deníku sdělila metodička prevence z jedné pražské základní školy, jež si nepřála uvést své jméno, mnozí žáci trpí nezvladatelnými panickými atakami, přibývá sebepoškozování, někdy jim musí do školy volat záchranku. Bezpečnými přístavy se tak stávají právě školy.

Potvrdila to například ředitelka základní školy ve Zruči nad Sázavou Iva Stará. „Spousta žáků se těší do školy ne proto, že se tu chtějí naučit něco nového, ale proto, že jde o jejich jediné bezpečné prostředí,“ upozornila.

Duševní zdraví současných dospívajících se v Evropské unii už několik let rapidně zhoršuje a stoupá počet jejich sebevražd. Ilustrační snímek
Středoškoláci bojují s depresemi. Pomoci by mohly další volné dny

Žáci si podle ní mohou v sobě nést stará traumata, nebo zažívají aktuální v rodině. Učitele často nezajímá, čím si žák prochází mimo zdi školy, vnímají jen zlobící dítě a potřebu „nalít“ do něj co nejvíce znalostí. „Vzdělávat můžeme jen děti, které jsou v pohodě. A současné děti skutečně v pohodě nejsou,“ konstatovala Stará.

Její škola se společně se zařízeními na Kutnohorsku poslední dva roky účastnily projektu Duševní zdraví pro děti, při němž měly k dispozici psychology, speciální pedagogy či sociální pracovníky. Ocenila, že díky tomu si žáci, ale i učitelé nebáli říct včas o pomoc. Na vyšetření psychologem se jinak čeká dlouhé měsíce a problém se může rozvinout.

S psychikou zacloumaly mobily a sociální sítě

Dětská traumata existovala i dříve, o duševní pohodu žáků ještě nikdo neusiloval a rodiče používali podstatně tvrdší výchovu. Co se tedy nyní stalo? Podle sociálního pracovníka týmu zmíněného projektu Miloše Březiny velký zlom v psychice dětí nastal při uzavření škol v době covidu. Další věcí, která zásadně změnila dětství jsou mobilní telefony a sociální sítě, na nichž jsou teenageři závislí. „Setkáváme se s velkým množstvím dětí, které zažívají úzkosti, nechodí do školy, ani tam nemůžou dojít,“ podotkl Březina.

Speciální pedagožka Adéla Mikulová upozornila, že se děti kvůli všudypřítomným mobilům ocitají mimo realitu. „Zapomínají i na základní lidské potřeby nezbytné k normálnímu fungování, tedy především spánek, jídlo a pití,“ popsala.

Děti s vývojovými traumaty se ve škole často projevují hlasitě, agresivně a chaoticky, protože přesně tyto projevy zažívali doma. Navíc se takové dítě nachází stále ve stresu a jeho hlava je neustále v pozoru, kdy znovu přijde nebezpečí.
Jak se to chováš?! rozčilují se učitelé. Za nekázní žáka se může skrývat trauma

Varovala také, že obrazovky přístrojů vydávají modré světlo, které zabraňuje produkci spánkového hormonu melatoninu. Dítě, které večer zírá do mobilu či tabletu, spí nekvalitně, ráno je podrážděné a bolí ho hlava. Dětský spánek není zdaleka tak vydatný jako dříve.

Právě tím může stav mladého ještě zhoršit. „Když adolescent nemá potřebnou dávku spánku, což je u něj kolem devíti až desíti hodin denně, snáze padá do deprese, úzkostí a prohlubuje si psychické problémy,“ upozornila psycholožka Barbora Hošková.  

Mobily a sociální sítě ale znamenaly ještě další důležitý zlom. Podle metodičky wellbeingu Markéty Dvořákové děti zatěžují okamžitě dostupné informace z celého světa. „Dostanou se k nim okamžitě všechny problémy, jsou jimi přehlcené a vyvíjí to na ně obrovský psychický tlak,“ zdůraznila.

Bolest na duši i na těle

Duševní napětí děti čím dál častěji řeší sebepoškozováním. Nahromaděné problémy z domova či ze školy a vnitřní pocity způsobí přetlak. „Napětí pak děti řeší tím, že si ublíží. Na chvíli je to uvolní,“ popsala psycholožka Barbora Losenická.

Fyzická bolest, nejčastěji z poranění kůže, na okamžik přehluší pro děti nesnesitelnou duševní bolest. Řešením je naučit se, jak si ulevit jinak, například pohybem, poslechem hudby, mačkáním předmětu či boucháním do polštáře. V některých třídách se proto již zabydlely skákací míče či antistresové míčky do ruky.

Dětská kriminalita - Ilustrační foto
Agresivita, surové bitky. Násilí na školách přibývá, často za něj může psychika

Zdroj: DeníkČím dál častěji se učitelé setkávají také s panickými atakami žáků, tedy záchvaty úzkosti. Jde o stav, kdy se člověk najednou cítí v akutním ohrožení života, ač k tomu nemá vnější příčiny. Srdce prudce buší, dotyčný pociťuje dušnost, svírání hrudníku, třes, pocení, tlak v hlavě Někteří pedagogové již procházejí školením, jak takové situace řešit.

Ministerstvo školství má od dubna zmocněnce pro wellbeing a dětské duševní zdraví Ferdinanda Hrdličku. Ten by rád viděl týmy starající se o duševní zdraví žáků po celé republice, minimálně dva na každý kraj. Zatím úředníci alespoň zavádějí sdílené psychology a speciální pedagogy, aby se dostalo na co nejvíce škol. „Chceme také eliminovat tlak škol pouze na výkon a soustředit se více na sociální vztahy a wellbeing, tedy duševní pohodu žáků, ale i učitelů,“ uvedl Hrdlička.