Senátní výbor pro zdravotnictví a sociální politiku proto rozhodl, že se možnosti léčby rozšíří. Do seznamu nelékařských povolání, na jejichž služby by měla přispívat pojišťovna, přibude také terapeut neurovývojových poruch a jeho asistent.

„Bylo by nespravedlivé, kdyby pojišťovny platily jen za jednu možnou terapii. Účinných metod, které mohou dětem pomoci, existuje dokonce několik. U každého dítěte přitom může zabrat jiná, je to na individuálním posouzení klinického psychologa nebo psychiatra,“ řekla senátorka a současně dětská neuroložka Alena Dernerová.

Dnes ale zákon pojišťovnám dovoluje přispět lidem jen na jednu terapii – tu, kterou nabízí behaviorální analytik. Pokud lékař dětem doporučí některou z dalších šesti metod, které se v Česku používají, musí léčbu rodiče zaplatit sami. „Protože se průměrná cena za každou z nich pohybuje v řádech tisíců korun, řada rodičů to hned na začátku podcení nebo vzdá,“ říká senátorka Dernerová.

Odborníci se přitom shodují, že pokud lékař zvolí správnou metodu a autismus se podaří podchytit včas, může se dítě částečně „napravit“. „Vědecké studie ukázaly, že až u čtvrtiny dětí může dítě dosáhnout normální úrovně schopností,“ potvrdil profesor z dětské psychiatrické kliniky FN Motol Michal Hrdlička.

DVAKRÁT TOLIK HOSPITALIZACÍ

Dětí s poruchami autistického spektra přibývá. Zatímco  před dvaceti lety zjistili odborníci autismus sotva u každého třetího dítěte z tisíce, dnes poruchou trpí procento dětské populace. Zvedl se i počet dětí, které musejí kvůli autismu do nemocnice: podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky nabobtnal počet případů za posledních 8 let na dvojnásobek.

Podle Dernerové je hlavním důvodem nízká porodní váha, se kterou se rodí stále více miminek – kolem osmi procent. „Novorozenci, kteří neváží ani 2,5 kilogramu, často trpí opožděným vývojem,“ vysvětluje. Jde podle ní hlavně o předčasně narozené děti nebo miminka z vícečetných těhotenství po umělém oplodnění. 

PLACENÁ TERAPIE

Česko už proto loni zavedlo plošné screeningy autismu u dětí. Jednoduchému vyšetření se musejí podrobit všechny děti, které dosáhly osmnácti měsíců. Do budoucna by měly pojišťovny platit také následnou terapii. Druhou možností je, že by rodiče dostávaly příspěvek ze speciálního fondu, který by vznikl pod ministerstvem práce. „Přece jen jde o péči, která stojí na pomezí zdravotní a sociální oblasti,“ vysvětluje Dernerová. O konečné podobě novely, která podmínky stanoví, rozhodne horní komora na své schůzi za týden.