„Zdraví ovlivňuje ze 40 procent genetická výbava, ze 60 procent je ovlivněno zevním prostředím. Z těchto 60 procent lze 40 procent ovlivnit výživou,“ prohlásil Tláskal.

Mateřské mléko zajistí výživu během šesti měsíců života. Pak se musí postupně do stravy přidávat zelenina, ovoce, maso, žloutek a cereálie.

Novorozenec má 13 procent tuku v těle, ve třech měsících 23 procent. Pak podíl tukové složky klesá, vyvíjí se svalovina a kosterní systém, který se dotváří asi do 23 let věku. Člověk potřebuje hodně vápníku, fosforu, kvalitních bílkovin a řadu dalších látek. Jejich nedostatek může mít dlouhodobý dopad na zdraví. Hodně živin je potřeba i k vývoji mozku.

Kojenec vyžaduje na kilogram hmotnosti osmkrát větší množství esenciálních aminokyselin, které si organismus nedokáže vyrobit, než dospělý. Ve školních letech jich potřebuje třikrát víc. Kojenec také potřebuje pětkrát vyšší obrat vody než dospělý. Dítě je proto snáze náchylné k dehydrataci než dospělý člověk, uvedl lékař.

Díky cukru funguje mozek

„Obrovským problémem jsou snídaně, řada dětí nesnídá kvůli rannímu spěchu v rodině,“ řekl Tláskal. Snídaně by měla tvořit asi 20 procent denního příjmu energie, svačina 15 procent a oběd 30 až 35 procent. Při odpolední svačině stačí přijmout 20 procent a na večeři pak deset. „Často to bývá obráceně, víc se večeří,“ míní Tláskal. Spousta dětí má prý problémy kvůli nepravidelné stravě.

Snídaně je důležitá i proto, aby se dítě dokázalo soustředit. Na počátku školní výuky musí mít mozek dostatek cukru. Glukóza je hlavním energetickým zdrojem pro mozkovou tkáň. Velký význam mají v tomto ohledu obiloviny, které obsahují i další cukry a vícenenasycené mastné kyseliny důležité pro zdraví, vysvětlil Tláskal.

Jídelníček dětí má obsahovat dostatek mléka, mléčných výrobků, ovoce, zeleniny. Měl by být celkově pestrý a vyvážený. Aspoň jednou týdně je třeba zařadit ryby, také luštěniny a tmavé pečivo, uvedla nutriční terapeutka Marieta Baliková. Dítě by mělo pít kromě mléka či kakaa také ovocné čaje, vodu s citronovou či pomerančovou šťávou, zeleninové šťávy a občas neperlivou minerálku s nízkým obsahem sodíku.