Čím častěji lékaři určitý problém řeší, tím lépe ho zvládají. O tom, jak dobře která nemocnice léčí, proto lidem může napovědět množství provedených operací. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) chce začít tyto údaje zveřejňovat.

Na webových stránkách pojišťovny by se proto mohly brzy objevit informace o tom, kolik kolenních kloubů odoperovala zlínská nemocnice nebo kolik dětí přivedl na svět špitál v Liberci. Pacient by si podle toho mohl udělat obrázek, jak si které zdravotnické zařízení vede. A jestli si do něj vůbec chce jít lehnout.

„Problematikou už se zabývala dozorčí rada a diskutováno to bylo i na správní radě pojišťovny. Nyní probíhá analýza, která má nastínit možnosti řešení,“ potvrdila Deníku Lucie Krausová z tiskového odboru VZP. Pojišťovna tak reaguje na požadavek ministerstva zdravotnictví, které po měření kvality dlouhodobě volá. Doktoři už by podle něj neměli dostávat peníze jen za to, že pracovali, ale také podle toho, jak dobře své pacienty ošetřili. Vůbec prvním měřítkem by přitom mohly být právě počty provedených výkonů.

Peníze už jen za kvalitu

„Pojišťovny dostaly za úkol vypracovat konkrétní návrhy, jak by si to představovaly a co všechno by mohly v platbách lékařům ještě zahrnout,“ řekl už v lednu loňského roku ministr Adam Vojtěch.

Pokud by si s tím náhodou nevěděly rady, mohly by sáhnout po analýze, kterou dokončil Ústav zdravotnických informací a statistiky. Pracoval na ní celé dva roky. „Výsledkem je, že vůbec poprvé v historii dokážeme určit, kde se jak léčí. Tedy kde musejí pacienty opakovaně operovat, protože u nich nastaly nějaké komplikace, nebo kde je vyšší pravděpodobnost infekcí,“ řekl ředitel ústavu Ladislav Dušek.

Jenomže další pojišťovny se k nápadu stavějí opatrně. „Jakési pokusy o hodnocení kva-lity už tady v minulosti byly. Dělalo to tehdejší Národní referenční centrum. Také ono začínalo prostým počtem porodů. Výsledek byl ale rozpačitý,“ připomíná šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich.

Data totiž podle něj může zkreslovat řada faktorů, například komplikace v léčbě. „Navíc se domnívám, že by takové údaje neměla zveřejňovat každá pojišťovna zvlášť. Měla by to dělat instituce, která má pohromadě data ze všech pojišťoven a je k tomu navíc zřízená. V tomto případě Ústav zdravotnických informací a statistiky,“ doplnil Friedrich.

Podobné výhrady jako Svaz zdravotních pojišťoven má také šéf motolské nemocnice Miloslav Ludvík. „V takových žebříčcích kvality je hrozná potíž. Například totální endoprotézu kloubu u onkologického pacienta totiž můžete vykázat dokonce několika různými způsoby – jako onkologickou operaci i jako výkon ortopeda. Obojí přitom bude správně. Co se ale bude počítat do žebříčku?“ říká.

Pacienti: K datům se nedostaneme

Po tom, aby se při hrazení péče zohledňovala i její kvalita, volají hlavně pacientské organizace. Žebříčky kvality by se podle nich měly i zveřejňovat. „Dnes se totiž k informacím nedostanou jinak, než že si je neoficiálně předají jakousi tichou poštou,“ tvrdí Jana Petrenko z Koalice pro zdraví, která pacientské organizace zastřešuje.

Přitom pokud by se informace k lidem dostaly, mohli by prý tlačit na pojišťovny, aby poslaly větší balík peněz právě do kvalitnějších zařízení. To by pak mohlo léčit více pacientů. „Peníze by šly konečně za nemocnými, nikoliv za nemocnicí, jak je tomu dnes,“ domnívá se Petrenko.