Kliknutím zvětšítePředloha, která nyní zamíří k posouzení do Senátu, bude mít peněžité dopady zhruba 440 milionů korun ročně. Ministerstvo zdravotnictví při přípravě úhradové vyhlášky s těmito náklady počítá. Pokud bude novela přijata, bude účinná od ledna.
Sněmovna v rámci vládní předlohy upravila i hrazené očkování seniorů proti pneumokokům a dětí proti papilomavirům. U očkování proti pneumokokům se schváleným pozměňovacím návrhem skupiny poslanců v čele s Davidem Kasalem (ANO) dostanou na stejnou úroveň oba druhy vakcín využívaných lékaři. Nyní mohou mít senioři bez doplatku jeden druh vakcíny. Pokud chtějí druhý, šetrnější, musejí podle důvodové zprávy doplatit zhruba tisícikorunu. Sněmovna podpořila i hrazené očkování chlapců proti papilomavirů, nyní je mají placené jen dívky.
Stát by měl platit zdravotní pojištění i za lidi, kteří mají nařízenu ústavní léčbu. "Zpravidla reálně nemají z čeho platit pojistné, a tak dochází k tomu, že dluží zdravotním pojišťovnám částky v řádu desítek tisíc korun," napsal ve zdůvodnění autor úpravy Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Stát nyní platí zdravotní pojištění například za děti, důchodce, nezaměstnané a za vězně.
Kaňkovský prosadil i změnu v hrazení zubních výplní, když bude v Evropské unii platit úplný zákaz použití amalgámu u dětí a těhotných a kojících žen. V jejich případě by pojišťovny hradily výplň ze skloionomerního cementu.
Na návrh bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) poslanci podpořili rozšíření pravomoci praktických lékařů při předepisování léků. Nyní musejí i v případě některých běžných léků posílat pacienty ke specialistům. Praktický lékař sice lék předepsat smí, není ale nárok na úhradu z pojištění.
Do zákona o zdravotních službách se zřejmě dostane novelou institut hospice. Autor úpravy Jaroslav Zavadil (za ČSSD) ve zdůvodnění uvedl, že návrh vychází ze současné praxe, významné faktické dopady proto nepředpokládá.
Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění by měly letos dosáhnout 276,6 miliardy korun. Výdaje by měly být asi o 23,5 milionu nižší.
Stát bude muset dávat do zdravotnictví miliardy ročně navíc
Stát zřejmě bude dávat v letech 2019 a 2020 do systému zdravotního pojištění za své pojištěnce asi 3,5 miliardy korun ročně navíc. Vyplývá to z návrhu novely o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, který dnes schválila Sněmovna.
Letos stát posílá zdravotním pojišťovnám za své pojištěnce 920 korun na osobu měsíčně. Příští rok vzroste příspěvek nařízením vlády o 49 korun. V dalších dvou letech by měla zvýšení částky zajistit nynější novela, kterou ale ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident. V roce 2019 by měl příspěvek představovat 1018 korun, o rok později 1067 korun.
Komunističtí poslanci neprosadili automatické změny plateb státu za děti, důchodce, nezaměstnané nebo vězně. Sněmovna odmítla návrh Soni Markové, aby byly od příštího roku navázány na průměrnou mzdu, činily by 27 procent z ní. Druhá varianta předpokládala, že přespříští rok by to bylo 26 procent a v následujících letech 27 procent. Marková zdůvodňovala zavedení automatického mechanismu argumentem, že odvody státu jsou za současného stavu do budoucna nepředvídatelné a závisí na politické situaci.
Celkem by měly zdravotní pojišťovny dostat příští rok od státu za jeho pojištěnce podle důvodové zprávy 69,3 miliardy korun, o rok později 72,8 miliardy korun a v následujícím roce 76,4 miliardy korun. Předpokládá se, že stát bude platit zdravotní pojištění za 5,96 milionu obyvatel, což je zhruba stejně jako nyní.
Celkové příjmy systému by měly letos dosáhnout 276,6 miliardy korun. Výdaje by měly být asi o 23,5 milionu nižší.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
